Anonym oznamuje městské radě Zhořelce (uwern burgermeister), že podle zvěstí se hodlají kacíři (unser fynde dy ketzer) zmocnit některého města v zemi (dese stete alhy im lande) nebo ve Slezsku (yn der Slesia), došlo totiž k poradě v Praze (zu Prage), pravděpodobně potáhnou na Míšeň (in Meissin), přičemž budou chtít ovládnout královská města, a poté potáhnou do dalších křesťanských zemích. Zvláště Míšeň je v tomto ohledu ohrožená. Současně se kacíři pohybují nedaleko Mostu, Kadaně, část jejich vojska je u hradu Hazmburku a Krupky (von Brüx, Cadan, ein teil umb Hasenburg und beim Grawpen). Po spojení čítá jejich vojsko asi 30000 mužů (uf 30000), ale polovina z nich by neměla být schopna boje. Nemají dost zbraní a děl, k dispozici pouze 4 děla (4 steinböchsen) o váze 1 centýře (einen centner).
- A: N/A
- B: CWB Zittau; Altbestand; sign. A 245f (Collectanea Sculteti vol. II); fol. 86r; aktuální uložení neověřeno
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub anno
- Palacký 1851, s. 101‒102.
- Bezold 1877, s. 30‒31.
- Tomek 1879-IV, s. 448.
- Tomek 1899-IV, s. 444.
- Jecht 1911, s. 226.
- Anděl 1961, s. 72.
- Bartoš 1966, s. 63‒65.
- Šmahel 1993-III, s. 218.
- Čornej 2000, s. 519‒521.
- Jánský 2001-II, s. 47.
- Šmahel 2002-II, s. 1469‒1470.
Přepis regestovaného dokumentu
Mein stetin getruwen dinst alzeit williglichen bereit. Ich habe nest uwern burgermeister muntlichen wol auszgericht, mit welcher hinderlistiger gescheydikeit unser fynde dy ketzer durch iren reysigen gezug betrigelichen meynen erschleichen dese stete alhy im lande ader dy yn der Slesia et cetera. Als habin sy sich zu Prage nest im rathe des voreynet: Ists das en in Meissin würde wolgehen, so weldin sy denn alle stete in desin allen landen unsers gnedigsten herr des kuniges zwingen zu en zu tretin, mit en uff zu sein und mit en zu zyhen in andere cristen lande. Welche das nicht thun wurden, die welden sy gantz gründlichen vorterben et cetera. Ouch habin sy sich sunderlichen nu uff Meissin den zog also bereytit mit irer gantzen macht, das sy dyselbin lande wollen obirheupt twyngen mit störmen und mit streyten, adir sy musten zu irem glauben tretin et cetera. Sein ein teil nicht ferne von Brüx, Cadan, ein teil umb Hasenburg und beim Grawpen et cetera. Alle ire redelichste macht nicht wol uf 30000 sein werde; doch nicht wol die helffte streitbar volck sol sein. Haben noch kein grossen gezeug, weder büchsen et cetera, wenn allein 4 steinböchsen, der yede nahent einen centner swer scheust. Geschriben am sontage noch Lucie.
Die fursten zu Meissen bewerben sich in allen deutschen landen umb hulffe et cetera. An Thomas obende.