Papež Martin V. (Martinus episcopus servus servorum dei) informuje litevského velkovévodu Vitolda (Witoldo, duci Lithuanie), že vynaložené úsilí na vymýcení omylů a kacířství (pro extirpacione errorum et heresum), jimiž jsou Češi (Boemi) drženi v zajetí, dosud nepřineslo kýžený výsledek; protože již nelze déle odkládat nápravu oněch kacířů, vyslal do německých zemí (ad Germanie) a dalších míst (et alias partes) svého legáta kardinála Giordana Orsiniho (Jordanum, episcopum Albanensem dictum cardinalem de Ursinis, nostrum et sedis apostolice legatum), aby s přízní Vitolda a podporou ostatních křesťanských králů a knížat mohli být tito proradní kacíři zcela odstraněni z vinice Páně (de vinea domini), kterou již příliš dlouho pošlapávali. Naléhavě vyzývá Vitolda, aby povstal s dalšími knížaty k potlačení husitů. Uvádí, že je mnoho skutků, které jsou hodné knížat, neexistuje však větší sláva a větší odměna u Boha, než potlačování kacířů, obrana katolické víry a pozvedání utlačovaných věřících. Konečně Vitolda nabádá, aby plně důvěřoval jeho poslu Giacobbu de Rubeis (Jacobino de Rubeis, nuntio nostro).
- A: N/A
- B: AAV; sign. 359; fol. 38v‒39
- C: Arm. XXXIX; tom. 5; fol. 311‒312
- D: BAV; Cod. 2001; fol. 63‒64
- E: BAV; Cod. D VII 101; fol. 22rv
Přepis regestovaného dokumentu
Martinus episcopus servus servorum dei, dilecto filio nobili viro Witoldo, duci Lithuanie, salutem et apostolicam benediccionem. Ut novit excellencia tua, sepius destinavimus nuncios et legatos nostros pro extirpacione errorum et heresum, quibus Boemi operante hoste humani generis detinentur, verum seu vitio temporum, seu peccatis nostris exigentibus necque reduccionem eorum ad sanam doctrinam, neque expugnationem adhuc consequi potuimus, licet hoc procuraverimus studiis indefessis, quin potius illi in sua malitia exultantes deteriores efficiuntur in dies et velut hostes catholice fidei ita sanctum deum conculcant, ut nullo modo differendum sit, quin tante sacrilege pesti quantocius remedia opponantur. Itaque nos, quos dies et noctes urgens huius rei cura sollicitat, ut christiani principes ad expurgnationem inimicorum Christi nominis ardentius concurrant et tanto morbo debitis remediis se opponant, mittimus ad Germanie et alias partes venerabilem fratrem Jordanum, episcopum Albanensem dictum cardinalem de Ursinis, nostrum et sedis apostolice legatum, ut una cum tuo relitorumque christianorum regum et principum favore et auxilio hec perfida heresis tollatur funditus de vinea domini, quam nimis diu porci supradicti deiectis bonis agricolis conculcaverunt. Nobilitatem ergo tuam, qui semper fidei catholice egregius propugnator et augmentator fuisti, rogamus atque hortamur in domino, ut, sicut de devotione tua plene confidimus et de te spem gerimus singularem, ad delendam tantam perniciem, tam detestandam heresim, tota mente et pro viribus incumbas succurrasque fidei orthodoxe scuto defensionis tue. Multa sunt opera, que principes decent, nullum est tamen ex omnibus maioris glorie, maioris premii apud deum, quam reprimere hereticos, defendere catholicam fidem et oppressos erigere fideles. Quod licet semper studiose feceris et ex eo fueris summam laudem consecutus, tamen in hac re tuarum virtutum laus maxime elucebit, que tamquam supra candelebrum posita nullo extinguetur tempore, sed lucebit in eternum. Super his autem et nonnullis aliis quedam referenda nobilitati tue commisimus dilecto filio Jacobino de Rubeis, nuntio nostro, cui velis in dicendis adhibere credentie fidem plenam. Datum Rome apud sanctos apostolos, V. kalendas februarii pontificatus nostri anno nono.