Jan Smil z Křemže (Jan Smil z Cřemže) uzavírá pravé křesťanské příměří (v pravé křesťanské příměřie) s Oldřichem II. z Rožmberka (Oldřichem z Rozmberka), jeho služebníky a poddanými až do nejbližšího svátku svatého Havla (až do svatého Havla najprv příštieho) 16. října 1433. Výpověď příměří je ustanovena na 4 týdny (čtyři neděle napřed) a má být doručena Oldřichovi do Českého Krumlova (na Crumplov).
- Mikuláš z Krchleb, purkrabí na Zvíkově (Mikuláše z Krchleb, v tu chvíli purkrabí na Zvíckově)
- Jan Stebňák ze Skryj a v Čichticích (Jana Stebňaka ze Skryj seděním v Čisticích)
- Diviš z Tichonic (Diviše z Tichonic)
- Černín z Dožic (Černína z Dozic)
- Jan Smil z Křemže: N/A; N/A; přitištěná (odpadla)
- Mikuláš z Krchleb: *sigillum.nicolai.de.krchleb; černá; přitištěná
- Jan Stebňák ze Skryj: s.johannis stebnyac. (LOR I, s. 100, č. 148 ); přírodní; přitištěná
- Diviš z Tichonic: .sigillum.divissi.dic (LOR I, s. 122, č. 176 ); černá; přitištěná
- Černín z Dožic: ///yn de dozz//; černá; přitištěná (poškozená)
- Na rubu: Smila z Křemže na příměří s panem Oldřichem z Rožmberka léta 1432.
- Na rubu: Atranpbunst des herrn Smil von Křemže mit herrn Ulrich mit von Rosenberg anno 1432.
- Beneš – Miltner 1874, s. 228.
- Wagner 1888, s. 178.
- Šmahel 1986–1987, s. 78.
- Jánský 2001-II, s. 100.
- Šmahel 2001, s. 235, 568, pozn. 336.
- Polách 2011, s. 39.
- Elbel 2019b, s. 278‒279, pozn. 64.
Přepis regestovaného dokumentu
Já Jan Smil z Cřemže vyznávám tiemto listem přede všemi obecně, ktož jej uzřie aneb čtúce slyšeti budú, že jsem vstúpil a mocí listu tohoto vstupuji v pravé křesťanské příměřie s urozeným pánem, panem Oldřichem z Rozmberka, se všemi jeho služebníky i poddanými, a to od dánie listu tohoto až do svatého Havla najprv příštieho a ten den celý do západu slunce během svým. Pakli by sě mi v tom příměří nezdálo státi, tehdy svrchu psanému panu, panu Oldřichovi mám listem svým otevřeným s přitištěnú svú pečetí čtyři neděle napřed na Crumplov dáti věděti, kteréžto příměřie slibuji pode ctí a pod věrú zdržeti a zachovati bez přerušenie všelikterakého. Tomu na pevnost svú jsem pečeť a podle sebe prosil jsem statečného rytieře pana Mikuláše z Krchleb, v tu chvíli purkrabí na Zvíckově, Jana Stebňaka ze Skryj seděním v Čisticích, Diviše z Tichonic a Černína z Dozic, že jsú své pečeti na svědomie přitiskli k tomuto listu. Jenž jest dán na Helfunburce v úterý po početí Matky Božie, anno millesimo IIII° tricesimo secundo.