Historické prameny
    na dosah

  • Úvod

  • Edice
    Kategorie Autor Název Rok vydání Rejstřík místní Rejstřík osobní
  • Regesty
    Datum vydání Místo vydání Autor regestu Rejstřík místní Rejstřík osobní Všechny
  • Hledat
  • Mapy

  • O projektu
  • Autoři
  • Nápověda

  • čtenář
  • Regest
Papež Martin V. nařizuje nunciovi Fernandovi de Palacios, aby byl u jednání o míru mezi římským králem, polským králem a litevským knížetem (8c04334544)zobrazit mapu pro regest / přejít na slovníček pojmů
Denní datum:
1423-02-18
Místo vydání:
Řím (Rome apud Sanctum Petrum)
Vlastní text regestu:

Papež Martin V. pověřuje Fernanda de Palacios (Fernando), biskupa v Lugo (episcopo Lucensi) a apoštolského nuncia (nostro et apostolice sedis nuncio), jednat v následující věci: v nejbližší době se mají sejít římský, český a uherský král Zikmund Lucemburský (Sigismundus, Romanorum, Ungarie et Bohemie), polský král Vladislav II. Jagello (Wladislaus Polonie reges) a Alexander Vitold (Alexander), litevský kníže (Litwanie dux), aby jednali o míru mezi sebou stejně jako mezi jejich spojenci, přívrženci a vazaly. S vědomím toho, že nemůže být nic užitečnějšího křesťanskému lidu, a s myšlenkou, jaké výhody by přinesl takový mír a nakolik by byl ochranou před neklidem a těžkými nebezpečenstvími, papež usoudil, že společně s králi a knížaty by měla být přítomná také nějaká církevní osoba zastupující papeže. Když papež zvažoval, který z prelátů by byl k tomuto úkolu vhodnou osobou, vzpomněl si na zmíněného apoštolského nuncia, kterého poznal nejen jako horlivou osobou v jednáních o míru a spravedlnosti, ale také jako osobu, která prokázala mnoho ctností v četných obtížných záležitostech; a navíc je zmíněný apoštolský nuncius z pověření papeže přítomný v těchto oblastech. Proto papež zmíněnému nunciovi svěřuje úkol, aby se odebral na místo, kde se mají řečená knížata sejít; tam má s nimi jménem papeže jednat o jejich míru a co nejpádnějšími důvody jim má dát na vědomí, nakolik je pro ně takový mír užitečný, nakolik je papežskému stolci milý a křesťanstvu nutný. Také má připomenout, že jestliže se mír neuzavře z důvodu absence některé ze stran jednání, pak strana, která se tím proviní, bude předvolána před boží soud všech těch nešťastníků, kteří budou povolání do války. Dále má vyzvat a napomenout výše uvedené panovníky a knížata, aby pro záchranu společenství a pro obranu a zachování katolické víry shromáždili více svých lidí k zničení zavrženíhodné hereze rozšířené v Království českém (regnum Boemie). Papež také uděluje zmíněnému nunciovi pravomoci nutné k jednání o míru mezi řečenými králi a knížaty a mezi nimi jmenuje velmistra a bratry Řádu Německých rytířů (magistrum generalem et fratres hospitalis b. Marie Theutonicorum), kteří měli nedávno těžký spor se zmíněným polským králem a knížetem.

↑ Lewicki II, 1891, s. 161, č. 124
Svědkové:

N/A

Pečeti:

N/A

Kancelářské poznámky:

N/A

Jazyk:
latina
Forma dochování:
  • A: N/A
  • B: opis v papežských registrech
Archivní signatura uvedeného dochování:
  • A: N/A
  • B: AAV; R. Vat. 354 (Mart. V. De curia a. IV.‒VI.)
Digitalizáty a reprodukce:
  • A: N/A
  • B: N/A
Edice:
  • Theiner 2, 1860, s. 204‒205, č. 363
Regesty a výtahy:
  • RG IV/1, col. 673
  • MVB VII/2, s. 419‒420, č. 1020 
Komentář:

incipit: Omnis pax fidelium

Způsob zpracování regestu:
Podle výtahu v MVB VII/2, s. 419‒420, č. 1020.
Autor regestu a datum zpracování:
PH; 2023-04-20
Zpětná vazba
Jméno
E-mail
Komentář
Kolik je pět plus sedm? (číslem)
    Copyright © AHISTO 2020–2023
    Projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Éta.