Oldřich II. z Rožmberka (Ulricus de Rosenberg) píše radním do Českých Budějovic (Budweis), že porozuměl jejich listu ohledně práv, která mají na silnice, a navrhuje jim, aby svůj spor o cesty předložili před krále Zikmunda (Králova Milost pán náš), jakmile přijede do Kutné Hory (Hoře). Dále je žádá, aby nepřekáželi na jeho silnicích. Svůj případný souhlas mají Budějovičtí potvrdit po tomto poslu. Pokud by tak nechtěli učinit, bude nucen uchýlit se ke stejnému opatření, tj. působit Budějovickým obtíže na cestách, a navíc bránit svým lidem dovážet zboží do Budějovic.
Během husitských válek nemohla jihočeská husitská města legálně dovážet rakouskou sůl. To se netýkalo katolických Českých Budějovic, jimž však vyvstal nový konkurent v osobě Oldřicha z Rožmberka (a jeho vrchnostenských měst). Ten se navíc pokusil ovládnout Budějovice také politicky, když se mu načas podařilo získat z rukou Albrechta Habsburského úřad budějovického hejtmana. Podle Z. Šimečka se Oldřich vzdal tohoto úřadu právě v souvislosti s vypuknutím sporu o silnice na jaře 1428 (Šimeček 1965, s. 22); V. Schmidt interpretoval sled událostí opačně - obchodní spor podle něj propukl proto, že Oldřichovi nebyl úřad budějovického hejtmana opětovně udělen (Schmidt 1908, s. 326). O tomto konfliktu nejsou dochovány další zprávy; z listu však vysvítá, že mu předcházel přinejmenším jeden (nedochovaný) list z pera Budějovických adresovaný Oldřichovi z Rožmberka, v němž Budějovičtí vypisovali svá práva týkající se obchodního provozu na silnicích.
Přepis regestovaného dokumentu
Súsedé milí! Jakož o silniciech svá práva vypisujete, dobře jsme srozuměli a také dobře móžete pomnieti, která práva a svobody my jmáme, kteréž sme vám pravili, od předkuov našich. I zdáť se nám, když Králova Milost pán náš na Hoře bude, jakož slyšíme, že sě přibližuje, abyste vy svá práva a my své svobody ukázali před JMtí a v té mieře abyste na našich silnicích nepřekáželi, a toho nám, chcete-li na tom přestati, konečnú odpověď po tomto poslu dali. Pakli byste toho nechtěli učiniti a zdálo sě vám nám a našim na našich svobodách a silniciech překážeti, tehdyť bychom, ačkoli neradi, vaše musili stavovati i také lidem našim k vám brániti choditi i jezditi i všelikakú potřebu vám voziti, jehož by jedno lepšie než druhé bylo; neb vždy lekdajakés závady nám a našim činíte, a nevieme, proč sě nám to děje, a mohúc dobře věděti, že bychom vás neradi ztratili a že bychom vždy s vámi súsedsky chtěli bydleti, ač chcete-li sami tomu rozuměti. Datum Crumpnow fer. IIII. ante octavam Corporis Christi, anno etc. XXVIIIo.
Prudentibus magistro civium, judici, consulibus et juratis totique communitati civitatis Budweis.