Zikmund (Sigmund) a Vaněk (Waněk), synové Jana Bradatého (synové někdy Jana Bradatého), vyznávají, že od nich novoměstský měšťan Vavřinec řeč. Honěk (Wawřinczowi, řečenému Honěk) koupil dvůr s příslušenstvím v Šešovicích (v Ssessowicziech), který si na základě věnného práva nárokuje Brigita (Brigida), vdova po Janovi Muglicerovi (manželka někdy Migliczerowa); zavazují se Vavřinci a jeho dědicům před nároky Brigity uvedené zboží ochránit pod trestem ztráty vlastního majetku, zvláště pak se zaručují domem U svaté Doroty ležícím mezi domy U Tří klobouků a domu Hřebíka od Černého Orla (od třie klobúkóv z jedné a Hřěbíkowým od črného orla z strany druhé). Kromě toho se jmenovaní bratři zavazují Anastázii (Anastazii manželce své), Zikmundové manželce, právně převést její věno z dotčeného dvora na jiné zboží.
My Sigmund a Waněk, synové někdy Jana Bradatého, vyznáváme tiemto zápisem přěde všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie: Tak jakož Brigida, manželka někdy Migliczerowa, nařkla jest věnným právem dvuor v Ssessowicziech, kterýžto Wawřinczowi, řečenému Honěk, ode mne Sigmunda svrchu psaného v témž právě, jakož jsem sám držal, jest prodán za čistý, za svobodný s jeho příslušenstvím, že my oba slíbili jsme a tiemto zápisem slibujem rukú společnú a nerozdielnú již jmenovaného Wawřincze Honka i jeho dědice a budúcie i také nadepsaný dvuor jeho od toho jistého věna osvoboditi, zpraviti a očistiti a jeho v tom, dědice a budúcie i ten dvuor jeho zastati a zastúpiti proti každému, ktož by naň nebo na dvuor jeho svrchu psaný právem pro nadepsané věno sáhl, a to pode vším naším zbožím a statkem, kterýž nynie máme anebo mieti budeme, buď to v města Pražském nebo kromě města Pražského, a zvláště tiem domem, kterýž leží mezi domy od třie klobúkóv z jedné a Hřěbíkowým od črného orla z strany druhé, a to tak dlúho, doněvadž jiným měštkám z města Pražského v ty časy odběhlým o jich věna řád a obyčej nebude nalezen a uhozen. Také já Sigmund již jmenovaný, jakož jsem Anastazii manželce své věno na tom dvořě svrchu psaném zapsal, že to jisté věno my oba bratřie svrchu psaná slibujem s toho jistého dvoru na jiné zboží převésti a ten dvuor od toho věna osvoboditi. A to sě jesti stalo v pondělí přěd Matkú Boží na nebe vztětie anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo septimo.
Wawřinec Honěk stoje osobně v plné radě Starého Města pražského svobodně a dobrovolně propustil jest a tiemto zápisem propúštie Sigmunda a Waňka, někdy syny Jana Bradatého, jich dědice a budúcie, i jich všechna zbožie kdekoli položena a zvláště duom u svaté Dorothy řečený, z té zprávy a z toho zavázánie, jakož jsú sě jemu i jeho budúcím zápisem svrchu psaným zavázali zpravovati, ten dvuor v Ssessowiczich, jakož jest od téhož Sigmunda svrchu psaný Wawrzinech kúpil, slibuje tiemto zápisem na již jmenované Sigmunda a Waňka, na jich dědice a budúcie ani na jich které zbožie sahati sám skrze sě a neboli skrze které jinú osobu svěckú neb duchovní o tu jistú zprávu, ale quiti svobodny a prázndy učinit po všechny budúcie časy. Actum anno et cetera XLIII. pleno in consilio feria quinta ipso die ad vincula sancti Petri, Pessicone pro tunc magister civium existente.