Vévoda Albrecht V. Rakouský stanovuje (benennet haben ... mit dem brief) urozenému Janovi z Lichtenburka a Cornštejna (Janen von Leüchtenbůrg und vom Czornstain) za jeho službu ve vévodské radě (zu ratgeld) a na obranu hradu a města Jemnice (zu behüttung und bewarung unsers gesloss, haws und stat Jeͣmpnicz) roční plat 600 zlatých splatný vždy po 150 zlatých ve čtyřech termínech o jednotlivých suchých dnech. První platba má proběhnout již o následujících suchých dnech před nedělí Reminiscere (29. únor až 3. březen 1436). Pokud by vévoda Albrecht nebo jeho nástupci hrad a město Jemnici vyplatili, což podle Albrechtovy zástavní listiny mohou učinit (des wir nach lautt unsers saczbriefs gewalt haben ze tun), nebudou již povinni Janovi vyplácet uvedený plat 600 zlatých.
- Vévoda Albrecht V. Rakouský: [dle koroborace moravský markraběcí sekret, a tedy dle SOkA Olomouc, AM Olomouc, listina č. 138, následující opis: ⁕ S ⁕ ALBERTI • DEI • GRA • DVCIS • AVSTRIE • ET • MARCHIONIS • MORAVIE • ⁊C]; červená; přivěšená na proužku pergamenu
- A: LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Vaduz ‒ Vienna; Hausarchiv; inv. č. UR 1434-04-09
- B: MZA Brno; G 124 ‒ Sbírka fotokopií listin z lichtenštejnského archivu ve Vídni; inv. č. 172
Listina o postoupení ročního platu 600 zlatých Janovi z Lichtenburka a Cornštejna se odvolává na dřívější Albrechtovu listinu o zástavě Jemnice, která se však nedochovala (viz regest ). Přestože bylo běžné, že zástavní držitel hradu a města odpovídal za jejich obranu, kterou měl financovat ze zastavených majetků, v tomto případě se však zřejmě ukázalo nutným, aby Albrecht Janovi na obranu zastavených majetků finančně přispíval. Roční plat 600 zlatých zahrnuje jednak tento příspěvek, jednak odměnu Jana z Lichtenburka za členství ve vévodské radě, není však stanoven poměr obou složek. Protože po případném vyplacení Jemnice Albrechtem či jeho dědici mělo být odvádění ročního platu 600 zlatých ukončeno, počítalo se patrně s tím, že služné za členství v radě bude pak nově stanoveno.
Přepis regestovaného dokumentu
Wir Albrecht, von Gotes gnaden herczog ze Österreich, ze Steir, ze Keͣrnden und ze Krain, markgrave zu Meͣrhern und grave zu Tyrol etc., bekennen für uns und unser erben und tun kunt offentleich mit dem brief, daz wir und unser erben und nachkömen, markgraven zu Meͣrhern, dem edeln unserm lieben getrewn Janen von Leüchtenbůrg und vom Czornstain und seinen erben benennet haben wissentleich mit dem brief, ieͣrleich sechshundert guldein ze geben, die im zu ratgelt und zu behüttung und bewarung unsers gesloss, haws und stat Jeͣmpnicz süllen gevallen, und süllen wïr im und seinen erben dieselben sechshundert guldein alle jar beczaln zu den vier quatembern im jar, das ist zu yeder quatember hundert und fümfczig guldein mit der ersten beczalung zu der quatember in der nachstkünftigen vasten anczevahen. Und wenn wïr oder unser erben und markgraven ze Meͣrhern das egenant unser geslos, haws und stat ze Jeͣmpnicz von dem vorgenanten von Czornstain oder seinn erben losen, des wir nach lautt unsers saczbriefs gewalt haben ze tun, so sein wïr denn fürbazzer im und seinen erben die egenanten sechshundert guldein nicht phlichtig zu beczalen ungeveͣrleich. Mit ůrkunt des briefs, geben zu Wienn an samstag nach Unserr Lieben Frawn tag purificacionis nach Kristi gebürde vierczehenhundert jar, darnach in dem sechsunddreyssigisten jare.
D(ominus) d(ux) in (con)s(ilio).