Císař IDZikmund (Sigismundus) potvrzuje a obnovuje purkmistrovi, konšelům, přísežným a všem měšťanům města IDLitoměřic (civitatis nostre Lithomyerziczensis), s přihlédnutím k jejich věrným službám, kterém prokázali jemu a IDČeskému království a v budoucnu ještě prokáží, a s ohledem na jejich prosby, všechna privilegia, listiny, práva, milosti a svobody, jež obdrželi od jeho předků, českých králů, tak jak byla slovo od slova sepsána; jmenovitě listiny českých králů IDPřemysla Otakara II. (principes Ottacarum) a císaře IDKarla IV. (dominum Carolum):
1. Král IDKarel IV. potvrzuje měšťanům IDLitoměřic listinu IDPřemysla Otakara II.. Dat. 25. srpen 1348, IDPraha (Prage):1
2. Král Přemysl Otakar II. uděluje měšťanům IDLitoměřic soudní imunitu. Dat. 10. června 1262, IDBudyně nad Ohří (Budyn).2
IDZikmund prohlašuje tyto listiny a další privilegia města IDLitoměřic za věčně platná, odstraňuje veškeré jazykové, formální a obsahové nedostatky a pod trestem těžké nemilosti zakazuje porušování těchto listin.
1: CIM II, s. 413‒414, č. 276 ‒ RBM V/2, s. 227 č. 451.2: CIM II, s. 37‒40, č. 11 ‒ CDB V/1, s. 501‒503, č. 336 ‒ RBM IV, s. 814‒815, č. 2100.
- A: N/A
- B: opis z 15. století v kopiáři města Litoměřic
- C: opis z 15. století v kopiáři města Litoměřic
- D: překlad z 15. století
- A: N/A
- B: SOA Litoměřice ‒ SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích; AM Litoměřice; inv. č. 62; sign. K-1; fol. 32r‒v
- C: SOA Litoměřice ‒ SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích; AM Litoměřice; inv. č. 62; sign. K-1; fol. 65r‒66v
- D: SOA Litoměřice ‒ SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích; AM Litoměřice; inv. č. 62; sign. K-1; fol. 66v‒68r
V IDKarlově listině jsou inserovány dvě listiny IDPřemysla Otakara II., z ní byl ale do IDZikmundovy listiny převzat pouze opis druhé z nich. První privilegium bylo vydáno stejného data a IDPřemysl Otakar II. v něm na 7 let osvobodil měšťany IDLitoměřic od všech daní a dávek a daroval jim vesnice IDHrušovany, IDVrutice, IDSvařenice a IDPolepy.3 Císař IDZikmund tuto listinu nezmiňuje, přestože v IDKarlově inserované listině zůstal zachován plurál (quedam privilegia ipsis et dicte civitati eorum per clare memorie illustrem Ottakarum Bohemie regem attavum nostrum tradita et concessa … quorum privilegiorum tenores tales sunt). Otázku, proč IDZikmund tuto listinu nezmínil, lze vysvětlit tím, že zmíněné vesnice z části patřily od 1. poloviny 13. století klášteru IDChotěšov. Takže IDPřemyslovu donaci z roku 1262 nebylo možné naplnit a IDLitoměřice zřejmě převzít tyto vesnice do své držby ani nemohly (to ovšem nebyla pro IDKarla IV. žádná překážka při potvrzení listin IDPřemysla Otakara II.).4 Nelze vyloučit, že chotěšovské vesnice byly během husitských válek zastaveny, ačkoliv o tom nejsou žádné doklady.5
3: CIM II, s. 40‒42, č. 12 ‒ CDB Va, s. 503‒505, č. 337 ‒ RBM IV, s. 815, č. 2101.4: K chotěšovské držbě vesnic viz Koutná 1987, s. 151 (Hrušovany), 156 (Polepy), 159 (Svařenice), 161 (Vrutice).5: ZR , Místní rejstřík; Čechura 1991; Bárta 2016.