Císař Zikmund doporučuje (recommendamus) svého familiáře Václava Ottlingera (famosus Wenczeslaus Ottlinger, familiaris noster) všem církevním i světským knížatům, vévodům, markrabatům, prelátům, hrabatům, baronům, šlechticům, rytířům, služebníkům (clientibus), úředníkům (officialibus), hejtmanům (capitaneis), purkrabím, rychtářům (advocatis), soudcům, správcům (gubernatoribus), výběrčím (theloneariis, tributariis), strážcům hraničních přechodů (passuum custodibus), purkmistrům (magistris civium), konšelům, přísedícím, obcím a úředníkům měst, trhů, vsí a míst, a všem ostatním poddaným říše a království uherského a českého. Václav, držitel této listiny, který chtěl raději opustit své dědičné statky v Čechách, než aby tam zůstal spolu s kacíři nebo se k nim dokonce připojil (pocius volens bona sua hereditaria relinquere in Bohemia, quam cum hereticis ibidem commorari aut ipsis aliqualiter adherere), musí nyní kvůli různým záležitostem (in diversis negociis) navštívit mnoho míst v říši, jeho královstvích a jiných zemích (hinc inde habet dirigere gressus suos). Zikmund proto žádá (desiderantes attente vosque ... seriosius requirentes) příslušné úředníky, aby Václava Ottlingera laskavě přijali a nezištně ho podporovali (in hiis, que profectum et comodum suum respiciunt ... promotivam et gratuitam ei ... impendere voluntatem). Také mají Václavovi a jeho služebníkům (familiaribus) povolit (secure et libere permittatis) průchod přes svoje území, panství, kraje (districtus), města, hrady, trhy, vesnice a místa, jež jsou pod královskou nebo jejich jurisdikcí, ať už po souši nebo vodě (tam per terram quam per aquas), včetně koní, zavazadel (valisiis), výstroje (arnesiis) a dalších věcí. Václav má mít zajištěnou svobodu pohybu a cestování (transire, stare, morari et redire), včetně osvobození od cel, poplatků (tributi, dacii), poplatků za přepravu (navigii), mostního mýta (pontenagii) a jakýchkoli jiných poplatků (absque aliquali solucione ... et alterius exaccionis genere omnique impedimento remoto). Nakonec Zikmund žádá oslovené úředníky, aby vybavili Václava včetně jeho věcí (sibique et rebus suis) bezpečným glejtem (de securo et salvo ... providere conductu), kdykoliv si o to na základě této listiny zažádá.
- RI XI, č. 9901 (němčina)
- RI XI NB/3, s. 222‒223, č. 161 (němčina)
Václava Ottlingera nelze jednoznačně identifikovat. Jediným nepochybným faktem je, že pocházel z Čech, kde musel podle listiny zanechat svůj majetek, a byl pravděpodobně členem staroměstské měšťanské rodiny Otlingerů (nebo Öttlingerů). Ve třicátých letech 14. století je doložen Jan (1400‒1433) a Kateřina Otlingerovi (1431), viz Tomek 1875, s. 116 . Srov. Kintzinger 2000, s. 212, který uvádí další dvě osoby s tímto jménem: Simon Occlinger (podle Kintzingera by se mělo opravit na Ottlinger), který byl v únoru 1414 vyslán burgundským vévodou do Kostnice za králem Zikmundem, a Zikmund Ottlinger, z nichž první měl být rytířem pocházejícím z Čech.