IDOndřej řečený Štuk z IDKamenice (Ondrzey rzeczeny Stuk z Camennicze) činí s dobrým rozmyslem své poslední pořízení z veškerého movitého i nemovitého majetku a ustanovuje vykonavatele testamentu; zemře-li dříve, než bude jeho syn IDProkop (Procop) plnoletý, poručníkem majetků se má stát IDOndřejova matka IDAnna z IDVrapic (Annu z wrapicz), vdova po IDVáclavu řečeném Štuk z IDPrahy (Waczlawa rzeceneho Stuk z Prahy), a strýc IDVáclav z IDCholupic (Waczlawa z Cholpicz), jak již dříve bylo ujednáno; předchozí list IDOndřej tímto zneplatňuje a výše zmíněným poručníkům svěřuje tímto novým listem správu všech majetků, zejména dvora v IDKamenici se všemi poplužími, dědinami, s platy, lesy, rybníky a potoky, až do doby plnoletosti jeho syna. Dále jim převádí platy na úročnících ve IDSkuhři (Skuhrzi), IDOlešovicích (Olessowiczych), IDPichoticích (Pichoticzych), IDLádví (Ladwem), IDLádevsi (Ladewczi), IDKunicích (Kuniczych), IDSvojšovicích (Swogesowiczych), IDStrančicích (Strancziczych), IDMstěticích (mstieticzych), IDSkůry (skurziech), Desnici (Desniczy) a IDČelechovicích (Czelechowiczych), které si mají všechny ponechat. Žádá, aby jeho syn IDProkop do své plnoletosti poslouchal zmíněné poručníky a nedělal nic bez porady s nimi. Pokud by chtěl svévolně statky rozprodat či jinak poškodit a neposlouchal by poručníky, IDOndřej je prosí, aby převzali správu zboží a jeho synovi vypláceli rentu 20 kop grošů, tj. 10 kop grošů na svatého Jiří a 10 kop grošů na svatého Havla. Takto mají jednat, dokud syn nebude způsobilý, a poté mu mají bez okolků majetky přenechat. Dále stvrzuje, že poručníky je možné vyměnit, pokud by o to jeho syn požádal. Po smrti IDProkopa má všechno zmíněné zboží připadnout dětem IDJohánka z IDPitkovic (Johanka z pitkowicz), bratrovi IDOndřeje, s výjimkou majetku v IDPichoticích, který odkazuje sestře IDKateřině (Katherina) a jejím dětem s tím, že zboží po jejich smrti připadne též dětem IDJohánka. IDProkopu Rechceřovi (procopowi rechczerzowi) pak odkazuje 3 kopy grošů platu ve IDSvojšovicích, v případě IDProkopovy smrti. Poručníky dále žádá, aby jeho syna zpravili o záduší v IDKunicích a IDČelechovicích, které nadali již jeho předci, a žádá, aby IDProkop toto záduší uchoval. Poručníci mají IDšpitálu u svatého Ambrože (sspitalu v swateho Ambroze) platit za spásu duše i nadále, a to čátku 50 kop grošů pražských z IDOndřejových statků, dokud nebude jeho syn plnoletý. Stvrzuje také, že pokud budou zemské desky za jeho života otevřeny, nechá o suchých dnech tyto majetky a platy do desek vložit a zapsat. Pokud bude ustanoven jakýkoliv jiný zemský řád, učiní totéž. V případě, že by nebyl žádný zemský řád ani zemské desky, žádá, aby tento list měl plnou právní moc.
- IDAleš z IDDubé (Alsse z dube)
- IDHynek z IDPirkštejna (Hyncze z pirkssteyna)
- IDOtík z IDVřesovic (Ottika z wrzessowicz)
- IDOldřich Kněz z IDChrástu (Oldrzicha knieze z Chrastu)
- IDJan z IDPřední Kopaniny (Jana z Copaniny)
- IDOndřej Štuk z IDKamenice : N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDAleš z IDDubé: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDHynek z IDPirkštejna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDOtík z IDVřesovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDOldřich Kněz z IDChrástu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDJan z IDPřední Kopaniny: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
Já Ondřej řečený Štuk z Kamenice oznamuji tiemto listem obecně přede všemi, ktož je uzřie anebo čtúce uslyšie, že ač jsa zdráv na těle a požívaje rozumu zdravého a svobodného, avšak obávaje se smrti v ty časy nebezpečné a nepokojné, nejsa sebú člověk v nich jist ijedné hodiny, i zjednávám, činím, zpósobuji a ustanovuji poručníky ze všeho statku svého movitého i nemovitého, kteréhož mi jest všemohúcí pán Buoh z své nesmierné štědroty a dobroty popřieťi i pójčiti ráčil, jestliže by mne pán Buoh v té mieře dříve, nežli by Prokop syn muoj let došel rozumných, neuchoval, poctivú paní Annu z Vrapic, vdovu někdy dobré paměti slovutného Václava řečeného Štuk z Prahy manželku a matku mú milú, a slovutného Václava z Cholpic, strýce mého, tak jakož sem je byl prve zvolil a na to poručenstvie list s pečetmi visutými podle řádu a obyčeje zemského učinil, kterýžto list poruční již tiemto listem umořuji takově, aby žádné viece moci na věky neměl; porúčeje svrchupsaným poručníkuom to vše, což nynie mám anebo mieti budu, a zvláště a jmenovitě: jakožto dvuor v Kamenici s poplužími, s dědinami ornými i neornými, s platem, s lesy, s rybníky, s potoky ‒, tak aby oni tiem zbožím a dvorem do let nadepsaného Prokopa, syna mého, mocně vládli a je zpravovali tak, jakož já jim to svěřuji nad jiné lidi. A dále porúčiem mocně týmž poručníkuom svrchupsaným plat v dolepsanýcb vsech, kterýž mám na lidech úročních a kmecích, jakožto v Skuhři, v Olešovicích, v Pichoticích, v Ladvém, v Ladevci, v Kúnicích, v Svojesovicích, v Strančicích, ve Mštěticích, ve Skuřiech, v Desnici a v Čelechovicích, veškeren, nic nepoostavuje. Také chci a vuole má jest, aby častopsaný Prokop, syn muoj, dokudžby let rozumných nedošel, častopsaných poručníkóv svýcb poslušen byl a bez jich rady a vóle nic nečinil, ale s jich radú a volí všecko učinil. Pakli by týž syn muoj nahoře jmenovaný chtěl kterak svévolně živ býti, a statek svrchupsaný marně utracovati aneb jej k své vuoli prodati a rozptýliti, a rady poručníkuov svých nadepsaných nechtěl poslušen býti: tehda chci, aby tíž poručníci toho nikoli jemu nedopúštěli ani jemu toho zbožie a statku nahoře psaného tak, jakož svrchu psáno stojí, postupovali, než sami jím mocně vládli a spravovali, a témuž synu mému aby na každý rok z toho statku mého dvaceti kop gr. rozdílně na sv. Jiřie deset kop gr. a na sv. Havla deset k. gr. když by mne pán Buoh neuchoval, vydávali. A to dotud, když by často psaní poručníci na něm shledali a uznamenali, že by bez jich rady a vuole nic svévolně nečinil; tehda aby jemu toho všeho statku, tak jakž svrchupsáno stojí, beze všech zmatkuov a nesnází ustúpili. Avšak tuto sobě zvláště moc pozuostavuji, když by chtěl, abych toto jisté poručenstvie změnil a jakž by mi sě zdálo najlépe učinil. Dále také, neuchoval-li by pán Buoh v té mieře často psaného syna mého, tehda aby to všecko, což svrchu psáno stojí, spadlo pravým nápadem na děti slovutného Johánka z Pitkovic bratra mého, kromě Pichotice, to chci, aby sestra má Kateřina v mocném držení byla, jíž to odkazuji. A když by je pán Buoh také neuchoval, tehdá také aby spadlo na též děti bratra mého jmenovaného, a to když by syn muoj častopsaný umřel. Také odkazuji Prokopovi Rechcerovi tři kopy gr. platu v Svojšovicích, a to také, když by častopsaného syna mého pán Buoh neuchoval, aby on s tiem učinil, jakž by sě jemu najlépe líbilo. A dále také, jakož držím zádušie v Kúnicich a v Čelechovicích, byl-li by syn často psaný toho v držení, prosím poručníkuov svrchupsaných, aby syna mého zpravili, navedli a k tomu drželi, aby toho zádušie nikam jinam neobracoval, než tu, kdež sú předci naši nadali. A také prosím týchž poručníkóv, to což jsem z toho zádušie na svú potřeebu utratil, a toho jest jistá summa padesát kop grošuov, aby to z statku mého vlastnieho pod časy na též zádušie k špitálu u sv. Ambrože, nežli by syn muoj nadepsaný let rozumných došel, bylo vyplněno a splaceno. A toho aby nikoli na mé duši nezóstavovali. Slibuje svú dobrú věrú, jestliže bych, zdráv jsa, do času toho, nežli by syn můj častopsaný let rozumných došel, ten jistý dvuor svrchupsaný se vším příslušenstvím i ten jistý plat na těch vsech svrchu psaných ve dcky zemské vložiti a zapsati, a to hned na prvnie, na druhé anebo konečně na třetie Suché dni, kdyžby dcky zemské za mého zdravého života otevřeny byly a úředníky obyčejnými osazeny, anebo tiem řádem a obyčejem objistiti, utvrditi a zapsati, kterýž by řád a obyčej miesto desk zemských byl uložen a ustanoven, ježto by jeho páni, rytieři a panoše obecně za právo požívali. Pakli by ani dcky zemské za mého zdravého života nebyly otevřeny, ani který řád a obyčej miesto desk zemských byl vložen a ustanoven, tehda aby tento list a zápis plnú moc i plné právo měl, obdržal i zachoval nadepsanému synu mému k tomu ke všemu,což svrchu psáno stojí, tak plně a cele, jakož by dcky zemské v své moci byly za staradávna. Toho na jistotu pečeť sem svú vlastní k tomuto listu přivěsil, a pro lepšie svědectvie prosil sem urozených pánuov pana Alše z Dubé a pana Hynce z Pirkštejna, a slovutných panoší Otíka z Vřesovic v ty časy purkrabí hradu Pražského, Oldřicha kněze z Chrástu a Jana z Kopaniny, že sú talké své pečeti vlastní k témuž listu přivěsili. Jenž dán leta tisícieho čtyřstého a třidcátého v tu neděli před středú Postní.