Adam z Býchor (Ade de Bichor), licenciát práva (in decretis licenciato), žádá papežský stolec, aby mu udělil zvláštní milost, podle které by za níže uvedených podmínek platila papežská milost, kterou před časem dosáhl; svou žádost zdůvodňuje následujícím způsobem: Adamovi byla papežskou listinou s datem 26. ledna 1418 udělena provize na kanonikát s vyhrazením prebendy nebo dignity v metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze (in ecclesia Pragensi), což prokázal předložením papežské listiny a dalšími písemnostmi o procesních krocích, které po udělení milosti následovaly. Mocí této provize pak byl Adam přijat za kanovníka a bratra v řečené metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze, ovšem o prebendu vede spor u papežského soudního dvora; o stavu procesu také předložil písemnosti. Některé osoby však tvrdili, že v době, kdy Adam obdržel uvedenou milost, byl stižen exkomunikací, čímž je tato provize shledána za neplatnou, pokud by v tom papežský stolec neučinil odpovídající nápravu. Adam z Býchor tedy žádá, aby mu papežský stolec s potřebnými klauzulemi a pod stejným datem výše uvedené provize udělil zvláštní milost, podle které by zmíněná listina a všechny úkony z ní vyplývající byly platné a mohly tak dojít svého plného účinku, a to i tehdy, kdyby Adam trestu exkomunikace nepodléhal.
Papežský vicekancléř schvaluje supliku bez výhrad (Concessum ut petitur).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 173 (lib. II de vacantibus per concessum a. septimo)