IDOldřich II. z IDRožmberka (Oldřich z Rosnberku) uzavírá pravé křesťanské příměří (v pravé křesťanské příměřie) s hejtmanem IDJanem Čapkem ze IDSán (Janem Čapkem z Sán, hauptmanem), s IDBuzkem ze IDSmolotel (Buzkem z Smolotel, v tu chvíli úředníkem) a s jinými staršími sirotčího vojska. Výpověď příměří ze strany IDOldřicha je ustanovena na čtyři týdny (čtyři neděle napřed) pod ztrátou cti. Zavazuje se k nápravě porušeného příměří v jednom měsíci (v jednom měsieci). Opravce: IDMikuláš z IDLandštejna a IDBorotína a ze IDStřely (Mikulášovu z Lantsteina odjinud z Střely). Rukojmí: IDJan z IDRýzmberka (Jan z Rysenberku), IDMatěj Višně z IDVětřní (Matěj Višně z Větřnie), IDMarkvart z IDBukšic (Marquart z Bukšic) a IDKarel z IDŘíčan (Carel z Říčan).
- A1: N/A
- A2: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 326; inv. č. 395
- A1: N/A
- A2: https://digi.ceskearchivy.cz/111391/2
- Toman 1898, s. 223.
- Urbánek 1934, s. 200, pozn. 94.
- Bartoš 1964, s. 85‒88.
- Hrady, zámky 1986-V, s. 204.
- Šmahel 1993-III, s. 218‒219.
- Kavka 1998, s. 169.
- Jánský 2001-II, s. 108.
- Šmahel 2002-III, s. 1592.
- Kubíková 2004, s. 70‒71.
- Šimůnek 2005, s. 55.
- Papajík 2011, s. 60‒61.
- Elbel 2019b, s. 280.
Podle líčení pramenů vydal (viz regest) IDBuzek ze IDSmolotel, úředník sirotčího vojska, IDOldřichovi z IDRožmberka a jeho průvodu glejt na hrad IDVelešín. Zde byl o den později sepsán koncept dohody mezi IDOldřichem a vrchním velitelem sirotků IDJanem Čapkem ze IDSán, jeho úředníkem IDBuzkem ze IDSmolotel a jinými představiteli sirotčího vojska. Podstatou tohoto návrhu bylo uzavření příměří. Poté (viz regest) IDOldřich vydal na IDČeském Krumlově listinu, z níž plyne, že 18. března 1433 uzavřel dohodu s představiteli sirotků. IDOldřich slíbil (viz regest) přijmout do příměří učiněného mezi ním a sirotky i IDJana Smila z IDKřemže, a to na návrh IDJana Čapka ze IDSán a sirotčí obce. IDJan Smil z IDKřemže se následně (viz regest) zavázal zachovávat s IDOldřichem z IDRožmberka příměří, které IDOldřich uzavřel se sirotky.
My Oldřich z Rosnberku vyznáváme tiemto listem všem, ktož jej čísti neb čtúc slyšeti budú, že jsme vstoupili a mocí listu tohoto vstupujem v pravé křesťanské příměřie (s slovutným z Sán haitmanem) statečným Janem Čapkem z Sán, haujtmanem, a s slovutnými panoši s Buzkem z Smolotel, v tu chvíli úředníkem i s jinými staršími vojska sirotčího, slibujemy jich pomocníky služebníky a lidmi (poddanými i s těmi se všemi), kteříž v jednostajné pomoci podle vojska stojí a trvají (vojska sirotčieho), takovie, když by koli (nahoře psanému panu Buzkovi úředníku nebo jinému najvyšiemu úředníku jich vojsku čtyři neděle napřed) v tom příměřie nezdálo sě nám státi, tehdy svrchu psanému Janovi Čapkovi hajtmanu neb najvyšiemu úředníku (Buzkovi neb najstaršiemu úředníku) jich vojska čtyři neděle napřed listem naším otevřeným máme dáti věděti do jich vojska, kteréžto příměřie (svú) dobrú naši ctí a věrú křesťanskú slibujem zdržeti a zachovati se všemi služebníky našimi i poddanými věrně ctně a křesťansky. Pakli by sě co v tom příměřie beze lsti od nás aneb od našich stalo, to slibujem ihned v jednom měsieci opraviti (po rozkázánie) po rozkázánie paně Mikulášovu z Lantsteina odjinud z Střely. A my Jan z Rysenberku, Matěj Višně z Větřnie, Marquart z Bukšic a Carel z Říčan slibujem za svrchupsaného pána pana Oldřicha z Rosnberka, pána našeho milostivého, což jest nahoře psáno, že věrně ctně a křesťansky zdržáno a zachováno bude bez přerušenie všelikakého. Tomu na pevnost a svědomie my jistci i rukojmie svrchupsanie jsme pečeti přitiskli k tomuto listu. Jenž jest.