Papežský legát IDJindřich z IDBeaufortu (Heinricum cardinalem Anglie … pape de latere legatum), kurfiřti a jiná knížata duchovní i světská, mluvčí knížat a pánů, hrabata, baroni, rytíři, zemané a panoši shromáždění v neděli po svatém Martinovi (in dominica post festum beati Martini episcopi) 16. listopadu na sněmu ve IDFrankfurtu (Franckfurdensi) vyhlásili, jakými způsoby a prostředky se postavit husitům v IDČechách (Hussistis et hereticis in Bohemia), aby byly kacířské názory zničeny a vymýceny:
Především to rozvážně promysleli a usoudili, že se tyto záležitosti týkají svaté katolické církve, jakož i křesťanstva, a že kvůli nim musí každý věřící křesťan bez výjimky podle svého stavu a možnosti napomáhat vyvracení a vykořenění těchto kacířských názorů.
Jmenovaní posoudili, že by svaté církvi a křesťanstvu přineslo pouze skromný či dokonce žádný prospěch začít boj s těmi kacíři, kdyby se v něm nepokračovalo a nebyl dokončen. Usnesli se proto, že bude pro svatou matku církev a celé křesťanstvo nejvýhodnější obstarat za peníze lidi, kteří by začali útok proti kacířům, pokračovali v něm a vytrvali tak dlouho, až by tato rozepře v církvi byla s podporou Boží přízně dovedena do zdárného a žádoucího konce. A proto se rozhodli a stanovili, že je prospěšné, dobré a výhodné vybrat v křesťanstvu nížepsanými způsoby a formami peníze a za ně zjednat uvedené lidi. Nikdo nemá vybírání těch peněz bránit, naopak se na něm mají podle své situace a postavení podílet všichni. Bylo tedy rozhodnuto následující:
Především aby každá církevní osoba, která drží prelatury, církevní beneficia nebo úřady, bez ohledu na počet, v katedrálních nebo jiných kostelích, řeholních domech, kaplích nebo klášterech, byla povinna platit z ročních příjmů, výnosů a zisků jeden florén z dvaceti florénů nebo hodnoty dvaceti florénů, nebo podle velikosti příjmů, zisků nebo důchodů méně nebo více podle posouzení příjmů nebo důchodů a odhadu hodnoty příjmů a výnosů církevních i jiných beneficií a ročních důchodů, což má být ponecháno na svědomí jednotlivců.
Dále aby podobným způsobem opati, abatyše, převoři, správci komend a preceptoři, kláštery a konventy a řeholní domy benediktinů, cisterciáků, kartuziánů, premonstrátů, špitálu sv. Jana, špitálu Panny Marie německých rytířů, řeholních kanovníků, kazatelů, menších bratří, augustiniánů, karmelitánů a vilemitů a obecně domy všech řádů mužských i ženských, vyňatých i nevyňatých z jurisdikce, i domy beghardů a bekyň a ostatních kongregací zřízených v církevním nebo řeholním stavu, byli podobně povinni platit ze všech i jednotlivých ročních příjmů, výnosů a zisků, ať spočívají v penězích, obilí, vínu nebo v jakémkoli jiném druhu či podobě zisku a příjmu, z dvaceti florénů nebo hodnoty dvaceti florénů jeden florén; odhad příjmů, z nichž budou povinni platit dvacetinu, rovněž zůstane na svědomí platících.
Dále stanoví, že v každém biskupském městě mají tyto peníze přijímat a vybírat od kléru řeholního i světského a od kostelů, klášterů, konventů a domů mužských a ženských, jak bylo řečeno, dva kanovníci z katedrálního kostela a dva kanovníci z jiných kolegiátních kostelů toho města či diecéze a dva rytíři nebo panoši. Biskup toho města musí bez lstivých kliček na radu svých rádců a s vědomím a souhlasem hrabat, baronů, rytířů a panošů určit ty, kteří se jim budou jevit spolehliví, obratní a vhodní. A těchto šest určených osob má v přítomnosti biskupa města a kapituly katedrálního kostela složit svatou přísahu, že tyto peníze, které mají vyzvednuty od duchovních a řeholníků věrně vyzvednou bez jakéhokoli úskoku, podvodu a klamu, a že v jednotlivých dnech stanovených pro vybírání uloží tyto peníze do společné schránky či pokladnice zvlášť k tomu určené, která má být umístěna v sakristii katedrálního kostela nebo na jiném místě, kde může být jistěji a bezpečněji střežena a uchovávána. Tato schránka bude mít šest zámků, které mohou být otevřeny různými klíči, a šest osob bude chovat u sebe vždy jeden z těch klíčů. Těchto šest osob nepoužije tyto vybrané peníze k žádnému jinému účelu, ani je nevydá na možné výdaje. K tomu těchto šest osob musí vést záznamy a v každém termínu zapsat do seznamu jméno každého platícího a zaznamenat částku; a každému platícímu má vydat kvitanci. Kromě toho musí každý z těch šesti bedlivě střežit svůj klíč. Pověřené osoby otevřou a přepočítají peníze až nadejde čas, a to před svědky. Nalezené peníze na místech k tomu určených.
Kromě toho klerici nebo osoby duchovního stavu, kteří nedrží církevní obročí, ale mají dědičné majetky budou muset platit za své osoby a ze svých majetků. A jestliže některé osoby duchovního stavu nemají beneficia a nemají ani majetek, pak každá taková osoba bude muset platit dva české groše nebo stejnou hodnotu v jiných mincích.
Dále v případě nemoci, odchodu, úmrtí či jiné překážky u pověřených osob budou na místa zaneprázdněných nebo zemřelých vybrány výšepsaným způsobem a formou jiné schopné a vhodné osoby.
Vydavatelé oznamují, že bez výjimky každý laik vyznávající Krista, který dovršil patnáctý rok věku, bez ohledu na jméno, stav, postavení, pohlaví, jehož statky, jmění a majetky movité či nemovité nedosahují hodnoty 200 florénů, má platit jeden český groš nebo hodnotu českého groše v jiné minci. Každý muž nebo žena, který vlastní jmění nebo movité či nemovité majetky, kromě dluhů, v hodně 200 florénů nebo vyšší až do 1000 florénů, tuto sumu nepočítaje, musí platit polovinu florénů. Odhad nebo hodnota majetků má být ponechána na svědomí jednotlivců. Každý, kdo má majetek v hodnotě 1000 florénů nebo vyšší po odečtení dluhů, ten bude muset platit jeden florén, a toto placení je na ponecháno na svědomí jednotlivce.
Oznamují, že hrabata, baroni, rytíři a vladykové, kteří podporují tuto při svaté církve, mají přispívat následovně:
Předně každý hrabě musí přispět pětadvacet florénů, baron patnáct, rytíř pět, zbrojnoš či panoš tři florény. V případě, že některý baron nebude moci zaplatit daň patnácti florénů, musí dát deset florénů, a to má být ponecháno jeho svědomí. Každý zbrojnoš nebo panoš, který nemůže přiměřeně zaplatit, může dát méně, podle svého svědomí. Dále jestliže někdo z lidí šlechtického, nízkého nebo jakéhokoli jiného postavení by chtěl ze svobodné vůle přispět rozsáhleji a více, než je stanoveno, aby získal větší odpustky a hojnější milost a slitování, podle svědomí každého jednotlivce. Dále každý hrabě, baron, rytíř nebo urozený musí peníze, jimiž má přispět, odevzdat v diecézi, v níž má sídlo, šesti osobám, které jsou v té diecézi určeny k vybírání peněz v záležitosti husitů a kacířů, a těchto šest osob musí zaznamenat platící, a dát mu kvitanci.
Dále se dává na vědomí, že každý Žid, bez ohledu na pohlaví a věku, musí platit jeden florén, a v každém městě, městečku nebo vsi, kde pobývají, mají vybírat peníze od Židů ti, kteří jsou určeni k výběru peněz od křesťanů, a mají to zaznamenat a vydat kvitanci.
Rovněž byl vyhlášen postup při vybírání peněz, tak aby bylo uspořádáno, upraveno a prováděno:
Předně aby každý pán v každém svém městě nebo městečku podle rady svých rádců, hrabat, baronů, rytířů a vladyků vybral k faráři nebo knězi farnosti toho městě či městečka dva z rady města a dva z obce, muže řádné, počestné a dobré pověsti, a k nim připojil svého úředníka. Těchto šest mužů složí přísahu, v níž se zaváží vybírat peníze uvedeným způsobem a jejich uložení do schránky, která musí být uzavřena 6 zámky, přičemž každá osoba má mít jeden klíč; a vybrané peníze nesmí dát, předat nebo vydat na cokoliv jiného, než na stanovený účel. Kromě toho těchto šest osob musí vytvořit seznam, kam bude zaznamenávat každého plátce, a jemu vydá kvitanci. Každý z pověřených výběrčích musí svůj klíč střežit, a ve správný čas vyzvednout peníze před důvěryhodnými svědky. Konšelům toho města či městečka pak musí dát kvitanci, a poté odevzdat peníze šesti osobám této diecéze, kteří k tomu byli vybráni.
Dále bylo rozhodnuto o ustanovení dvou radních se soudní pravomocí v každé vsi nebo vesnici, pokud je ves neměla, měla vybrat dva přísežné členy církevní správy a dva obyvatele mužského pohlaví, řádné, počestné a dobré pověsti; k těm čtyřem se má připojit farář a kaplan vsi, aby vybrali určené peníze, a vůbec jednali takovým způsobem jak je uvedeno výše.
Dále bylo rozhodnuto vybírat stejné dávky ve svobodných a říšských městech nížepsaným způsobem:
Především měli konšelé každého svobodného nebo říšského města vybrat tři konšely z městské rady a tři řádné muže z obce, k nim mají přidat vhodné osoby. A těch šest osob má v přítomnosti celé městské rady složit přísahu. Každá z těch řečených šesti osob má mít vlastní klíč k truhlici, která bude umístěna v sakristii farního kostela nebo na jiném vhodném místě. Určené výběrčí osoby z těch peněz nic nezcizí, každého plátce zaznamenají a vydají mu kvitanci. Svůj klíč nikomu jinému nesvěří, a až nadejde čas, poté otevřou truhlici před svědky. Poté peníze odevzdají s kvitancí městské radě. Dále v případě nemoci, odchodu, úmrtí či jiné překážky u pověřených osob budou na místa zaneprázdněných nebo zemřelých vybrány výšepsaným způsobem a formou jiné schopné a vhodné osoby.
Dále bylo rozhodnuto, aby byly všechny peníze vybírány uvedenými způsoby a formami až do svátku svatého Jiří (usque ad festum sancti Georgii martiris proxime futurum) 23. dubna. Vybrané peníze budou odevzdány a uloženy před svědky do jednoho z těchto pěti měst: IDKolína (Coloniam), IDNorimberku (Nurembergam), IDErfurtu (Erffurdiam), IDSalcburku (Salczburgam) a IDVratislavi (Wratislaviam) ‒ ke každému je stanovený okrsek.
Všechna království, knížectví, biskupství, panství, opatství, prelatury, města, městečka, vsi a kraje, ležící pod městem IDKolín, budou odevzdávat peníze určeným šesti osobám (sex personis) v kolínské diecézi; a ti je před důvěryhodnými svědky hned odevzdají městské radě do IDNorimberku, která je bezpečně uloží. Ta místa, která leží nad IDKolínem a v provincii mohučské (in provinciis Maguntinensi) a trevírské (Treverensi) nebo v bamberské diecézi (in diocesi Bambergensi), s výjimkou těch v IDHesensku (Hassia) a IDDurynsku (Doringia), vybrané peníze dopraví rovnou do IDNorimberku, kde je předají před důvěryhodnými svědky městské radě., aby je střežila.
Podobným způsobem všechna výše uvedená místa, která leží v IDItálii (Ytalia) a spadají pod knížata ze IDSavojska (Sabaudya), IDMilánska (Mediolano), IDLotrinska (Luthoringie), IDAragonska (Arengie) nebo pod městské obce IDBenátky (Veneciarum), IDFlorencie (Florentinorum), IDJanov (Januensium) či náležejí městským obcím IDBern (Berenensium), IDCurych (Thuregensium), IDLucern (Lucernensium) a jejich dalším spojencům, odevzdají vybrané peníze městské radě do IDNorimberku, aby je střežila.
Vybrané peníze ve výše uvedených místech, které leží v IDSasku (Saxonia), Míšeňsku (Missna), IDDurynsku (Thuringia), IDVestfálsku (Westvalia) a IDHesensku nebo spadají pod Hanzu (communitatibus civitatum dictarum Hensstette), i kdyby patřily k mohučskému nebo kolínskému biskupství, odevzdají vybrané osoby městské radě do IDErfurtu, aby je střežila.
Vybrané peníze ve výše uvedených místech, které leží salzburské provincii a diecézi a v jiných diecézích směrem k IDUhrám (Hungariam) a IDSlavonii (Sclavoniam), odevzdají určené osoby šesti osobám do IDSalcburku, aby je střežili.
Vybrané peníze ve výše uvedených místech, které leží v IDBavorsku (Bavaria) pod vládou bavorských vévodů a v diecézích würzburské (diocesibus Wirtzburgensi), řezenské (Ratisponensi), pasovské (Pataviensi), kostnické (Constanciensi), augsburské (Augustensi), churské (Churiensi), eichstättské (Eystetensi), freisingské (Freysingensi), basilejské (Basiliensi), štrasburské (Argentinensi), špýrské (Spirensi) a wormské (Wormaciensi), budou odevzdány městské radě do IDNorimberku, aby je střežila.
Vybrané peníze ve výše uvedených místech, které leží v království IDDánska (Dacie), IDŠvédska (Swecie), IDNorska (Norwagie), IDPolska (Polonie) a knížectví a panství IDVitolda (Wytawdi) a vévodů a knížat IDPomořanska (Pomoranie), IDSlezska (Slesie), IDPruska (Brussie), budou odevzdány vybranými osobami do IDVratislavi (Wratislaviam), aby je střežili.
Dále bylo stanoveno, aby byly z kazatelen uvedeny ve všeobecnou známost listiny obsahující odpustky legáta vždy ve svátky a v neděli, a aby vyhlašovatelé objasnili znění listiny v obecném jazyce, aby se nikdo nemohl vymlouvat a předstírat neznalost.
Dále bylo rozhodnuto, že arcibiskupové mohučský IDKonrád z IDDaunu (Conradus Maguntinensis), trevírský IDOto ze IDZiegenheimu (Otto Treverensis), kolínský IDDětřich z IDMörsu (Theodericus Coloniensis), falckrabě rýnský IDLudvík III. Wittelsbašský (Ludwicus comes palatinus Reni), saský vévoda IDFridrich (Fridricus dux Saxonie) a braniborský markrabě IDFridrich I. Hohenzollernský (Fridricus marchio Brandenburgensis) budou muset vyslat do IDNorimberku jednoho ze svých rádců a říšská města pak tři muže v zastoupení všech říšských měst v druhou neděli postní (in dominica, qua cantabitur in ecclesia reminiscere) 29. února 1428, a potom každou nejbližší neděli po suchých dnech. A nejvyšší velitel musí v každém z výšepsaných termínů osobně přijít do IDNorimberku, leda by měl v IDČechách (in Bohemia) na práci významné a důležité záležitosti. V takovém případě bude muset vypravit plně poučenou osobu, vybavenou plnou mocí. A cokoli potom dojedná těchto devět vyslanců a rádců knížat a říšských měst, budou povinni všichni vykonat.
Pokud by se nejvyššímu veliteli zdálo vhodné přesunout datum setkání na bližší termín, pak to má všem oznámit svým zpečetěným listem, a všichni se budou muset dostavit do Norimberka na nové datum.
Městská rada IDNorimberku musí dát kurfiřtům svou zpečetěnou listinu, v níž vyhlásí, že budou přijímat, střežit a vynakládat peníze, které jim byly odevzdány, jak je uvedeno výše.
Dále šest osob, určených kolínskou diecézí, musí vypracovat seznam. Poté rada města IDKolína určí dva z konšelů, kteří společně s uvedenými šesti osobami vyhotoví obdobný seznam. Stejně budou postupovat v diecézi salzburské a IDVratislavi. Podobně bude postupovat městská rada IDNorimberku, kde další seznam vyhotoví komtur řádu německých rytířů (commendator domus ordinis Theutonicorum) v IDNorimberku. Stejně tak městská rada IDErfurtu sepíše seznam a děkan IDkostela Panny Marie (decanus beate virginis Erffordensis) v IDErfurtu vyhotoví odpovídající seznam.
Dále jednotlivé osoby, zodpovědné za výběr a dopravu peněz do výše uvedeným pět měst, musí přepravit peníze bezpečně a s ostrahou; přičemž výdaje mohou přepravci umořit z vybraných peněz; nesmí však opomenout takovou částku zaznamenat a na místě předání oznámit.
Dále aby městská rada IDNorimberku a IDErfurtu a šest osob v kolínské, salzburské, vratislavské diecézi, určených v pěti městech k výběru a ochraně peněz, z nich nic nezcizila a na nic jiného nevydala, leda by dostala svolení od nejvyššího velitele a devět určených osob. Ti tak mohou učinit otevřeným listem opatřeným pečetí.
Za včasný výběr do uvedené druhé neděle postní (ad dominicam reminiscere proxime venturam) 29. února 1428 jsou zodpovědní všechna knížata duchovní i světská, hrabata, baroni, rytíři, zbrojnoši a města; a má se tak stát, aby bylo v IDNorimberku k dispozici tolik peněz, kolik jen jich bude moci.
Do druhé neděle postní (ad dictam dominicam reminiscere) 29. února 1428 musí být rozhlášeno, že ti, kteří se chtějí připojit k vojsku, mají přijít do uvedeného data do IDNorimberku. Tehdy se s nimi bude muset domluvit nejvyšší velitel, rádci, mluvčí kurfiřtů a říšských měst na žoldu.
Ve stanovenou druhou neděli postní (in dicta dominica reminiscere) 29. února 1428 mají rádci a mluvčí kurfiřtů zjistit, kolik bylo vybráno peněz, aby mohli stanovit žold.
Kurfiřti souhlasili, aby papežský legát IDJindřich a braniborský markrabě IDFridrich byli nejvyššími vůdci v této záležitosti svaté církve.
Dále bylo rozhodnuto, že společný vpád vojska do IDČech se má uskutečnit na svátek svatého Jana Křtitele (festum beati Johannis Baptiste proxime venturum) 24. června 1428 tak, že na hranicích IDČech z této strany lesa, na vybraných místech, se budou shromažďovat všechen branný lid.
- A: N/A
- B: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 436‒441; aktuální uložení neověřeno.
- Werminghoff 1916, s. 52‒131.
- Bartoš 1966, s. 28‒29, 39, 42.
- Schnith 1972, s. 124‒133.
- Mathies 1978, s. 220‒224.
- Wefers 1989, s. 146‒154.
- Šmahel 1993-III, s. 204‒205, 233‒235.
- Zaoral 1996, s. 183‒188.
- Kavka 1998, s. 153‒154.
- Čornej 2000, s. 492‒493.
- Šmahel 2002-II, s. 1440‒1441.
- Válka 2005, s. 101.