Vratislavský biskup Konrád Olešnický informuje Konráda Kantnera Olešnického (Hochgeborner ffurste liber bruder) o tom, že v Kladsku (bey Glacz) na svatého Jana (an santte Johannis tag) 27. prosince 1428 došlo kvůli husitům (ketczer) k tragickým událostem, když jejich vinou utrpěl značné škody celý dvůr, biskupství, měšťané i venkovský lid (al unszer hoffegesinde und dorczu al unszer man usz dem bischthum gemeneclich al usz den steten und gebuwer), ale také lid ve Svídnicku (ouch etczeliche von mannen und den steten von der Sweidenitcz), hlavně pak ztratili nejlepší muže (beste manne czwene) včetně Jana z Münsterberka, u Przechodu (Przechod) a Pritczlaw z Kobieli (Pritczlaw vom Kusmaltcz), a do zajetí upadl Jurge Ceteras (Jurge Ceteras) z Wojanówa (Schildow). Ve stejné době obdrželi zprávu od míšeňského markrabího Fridricha I. Svárlivého (von dem margraben von Meissen und Doringen), biskupa Jana IV. Hoffmanna (dem biszchoffe doselbigist) a Jan z Polence (Hans Polentczke), aby se k němu rychle dostavili. Proto táhl s vojskem ke Zhořelci (kegen Gorlitcz), kde se k nim připojili dolnoslezská knížata (disser nedisten ffursten) a Svídničtí. Mezitím se však u Krnova (bey Jegerdorf) spojili táborité (die Thaborer) s posilami z Moravy (mit den von Merhern und disse zcu sampne), a jejich vojsko spěchalo k Brzegu (dem Brige), a poté se rozdělili, neboť jedna část se vydala napřed proti Oławě (ken der Olaw). O tom se dozvěděli ve Vratislavi (di Breszlawer) odkud vyslali na pomoc 300 jízdních (dry hundert pferde), kteří mnoho nepřátel pobili a zajali na 54 koní (fir und funfczik pferde). Husité však v neděli před svatým Antonínem (an dem sontag vor Antonii) 12. ledna 1429 dobyli a vypálili Oławu. Poté se obrátili od Brzegu zpátky ke Strzelinu (Strelen) a dále k Niemcze (Nimpcz), a celou krajinu vypálili a drancovali, dokud se město a hrad nevzdal. Do zajetí padlo mnoho rytířů, a vydali se k Münsterberku (ken Monsterberg), kde záhy dobyli a vypálili knížecí hrad (von Monsterberg und daz huwsz usz gebrant). Také zpustošili kraje kolem Brzegu, Vratislavi, Nisy (Neisze) a Svídnice. Ludvík Lehnicko-Břežský (herczog Lodewig der junge) odmítal přijet na pomoc Svídnickým a dolnoslezským knížatům, zatímco hornoslezská knížata (alle obirste ffurste): vévoda Přemek Opavský (herczog Przemke), vévoda Bolek Těšínský (herczok Bolke zcu Teschim), vévoda Jan II. Ratibořský (herczog Kaske, die czu Ratbor), vévoda Bolek IV. Opolský (herczog Bolke zcu Oppoln), vévoda Bernard Opolsko-Falkenberský (herczog Bernhart) a vévoda Bolek V. Opolský (herczoge Bolke der hunge) měla s husity příměří. Od Svídnice se potom husité přesunuli k Strzegomi (bey der Strigen), a pustošili (groszem brande ... und bornen zcu mole sere) odtud krajinu ve dvou směrech, k Środě Śląské (ken dem Nuwen Markte) a k Javoru (bey dem Jawer). Komorník biskupa (unszer kamernik) hovořil o velké bídě (groszen kummer), která tamější kraje sužuje, neboť není ani chléb, ani voda k pití, a proto musí do Zaháně (ken dem Sagen), Lužice (Luwsitcz) a Šestiměstí (den sechs steten). Biskup důvěřuje milosrdenství všemohoucího Boha (czu gothe dem almechtigen) a vyzývá ke schůzce zástupců Míšeňských, Šestiměstských, dolnolužických knížat (niderlendischten ffursten), Svídnických a Vratislavských. A oznamuje, že mu král Zikmund (unszer herre der konig) psal, aby za ním přijel v týdnu před 4. nedělí postní (of mitfasten).
- A: N/A
- B: GStA PK; XX. HA, OBA; aktuální uložení neověřeno.
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato.
- Grünhagen 1872, s. 161‒168.
- Tomek 1879-IV, s. 416‒417.
- Tomek 1899-IV, s. 412‒414.
- Jecht 1911, s. 190‒193.
- Bartoš 1966, s. 59.
- Šmahel 1993-III, s. 207‒208.
- Kavka 1998, s. 149.
- Čornej 2000, s. 526‒527.
- Šmahel 2002-II, s. 1446‒1447.
- Čapský 2005, s. 283.
- Čapský 2020, s. 12.