Děkan, kanovníci a celá kapitula olomouckého kostela (decanus, canonici et capitulum Olomucensis ecclesie) žádají papežský stolec, aby, pakliže k tomu svolí olomoucký biskup, inkorporoval k olomouckému kostelu dva farní kostely, tj. v Mohelnici (in Miglicz) a v Kelči (in Gelcz), které mezi mnohými farními kostely v řečené diecézi náleží ke kolaci řečeného biskupa, a jejichž roční důchod nepřevyšuje dohromady 40 hřiven stříbra. Zároveň žádají, aby mohli přijmout kostely do faktické držby kustod a starší vikář olomouckého kostela, pokud současní správci obou kostelů zemřou, odstoupí či by byli jiným způsobem zbavení správy zmíněných kostelů. Svou žádost odůvodnili následujícím způsobem: stavby olomouckého kostela jsou v současnosti ve špatném stavu (in suis edificiis multum ruinosa existat) a také v církevním vybavení trpí velkým nedostatkem (in luminaribus, libris, calicibus et aliis ornamentis ecclesiasticis maximum paciatur detrimentum). Z důvodu válek v této oblasti a narůstající sektě husitů a viklefistů zchudli děkan a kapitula zmíněného kostela natolik, že bez pomoci papežského stolce nemohou výše řečené napravit. Proto žádali o výše řečenou inkorporaci s tím, aby mohli právem a svobodně využívat důchodů zmíněných dvou kostelů k nápravě stavu jejich kostela, aniž by k tomu kdokoliv jiný musel dávat souhlas. Zároveň připomínají, že o vybraných příjmech a výdajích mají zmíněný kustod a vikář předkládat děkanovi a kapitule olomouckého kostela každoročně účet, a že má být vyhrazená kongrua ustanoveným stálým vikářům obou kostelů.
Papež Martin V. schvaluje supliku s tím, že budou souhlasit osoby, kterých se to týká (Fiat ut petitur de consensu, quorum interest O.).
- B: AAV; R. Suppl. 155 (lib. IX de vacantibus per fiat a. quarto)