Jan z Jihlavy (Johannes de Iglavia), rektor farního kostela v Rancířově (rector parrochialis ecclesie in Ranczior) v olomoucké diecézi (Olomusensis diocesis), žádá papežský stolec, aby mu byl udělena dispens, na jejímž základě by mohl vedle zmíněného farního kostela právem přijmout a doživotně držet jedno až tři církevní beneficia a také se jich jednoduše nebo z důvodu výměny vzdát a tamtéž pak přijmou nejvýše tři jiná beneficia. Ve své suplice řečený Jan z Jihlavy také uvedl, že mu byla již dříve udělena papežská dispens, podle níž nemá vadit jeho nelegitimní původ z manželství kněze k tomu, aby mohl přijmout patřičná svěcení a dosáhnout kurátní i nekurátní církevní beneficia. Na základě této dispense pak přijal farní kostel v Sudoměřicích (parrochialem ecclesiam in Sudyemericz) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), který poté v souladu s právem směnil za zmíněný kostel v Rancířově (Ranczior), na který si nechal udělit papežem Řehořem XII. (Gregorio pape XII., sic in sua obediencia nuncupato) novou provizi.

Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat O.).

N/A

N/A

N/A

• A: N/A
• B: opis v papežských registrech suplik

• A: N/A
• B: AAV; R. Suppl. 144 (lib. XI de vacantibus per fiat a. tercio)

• A: N/A
• B: N/A

• MVB VII/1, s. 267‒268, č. 608