Přepis regestovaného dokumentu

My purgmistři a konselé Starého a Nového měst Pražských oznamujem tiemto listem všem lidem nynějším i budúciem, že jsúce zpraveni od Chrudimských nám poddaných skrze posly jich k nám vyslané o pivu vaření mezi městckými a předměstskými tudiež v městě našem Chrudimi, tak že předměstsčí chtěli by mieti svobodu piva sobě vařiti, když by se jim líbilo, a městsčí chtěli by, aby tú jich svobodú v městě zádav a ujmy neměli, a my srozuměvše tomu a převáživše to s dobrým rozmyslem a s bedlivú radú i nalezli sme takto a přikázali přísně a tiemto listem přikazujem nynějším i budúciem všem vuobec i každému zvláště, jichž se svrchu psaná pře dotýče, aby předměstští toliko dvakrát vařili sobě piva k svej toliko potřebě do roka a jinak nic, totižto v puostě a ve žni, a to v městě v městských pivovařích a jinde nic. A toto jim ještě z milosti přidáváme, aby třetí mohli sobě vařiti první týden v advent tudiež v městských pivovařiech opět k svej toliko potřebě a jinak nic, a to do našeho dalšího rozkázání a opatření. A kotliny a pánve před městem aby sešly a zrušeny byly hned po tejto naší výpovědi. Pak-li by se kdo proti tejto naší výpovědi a přikázánie zpiečil, ten a takový aby stál osobně před námi. Toho na potvrzení pečeti měst našich svrchu psaných přivěšeny sú k tomuto listu. Jenž jest dán v Praze létha od narození syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého pátého, v sobotu po světiem Valentině.

Opis z XV. stol. v nejstarší knize Chrudimské Liber contractuum ab anno 1439, která se chová v městském museu Chrudimském, na l. P 30^r. Po straně připsáno pozdější rukou: »O piva vaření hadrunk. Předměstským várka třikrát do roka, ale k vlastní potřebě a v městských pivovařích puštěna«. ‒ Lábler, Listář kr. věnného m. Chrudimi I, str. 20. ‒ Chrudim vzdala se 28. dubna 1421 Pražanům a Táborům, kteří pak opanovali též Vysoké Mýto a Poličku. V těchto městech jakož i v Berouně, Slaném, Lounech, Kadani, Chomutově, Litoměřicích, Mělnice, Brodě Českém, Kouřimi, Nymburce, Kolíně, Kutné Hoře, Čáslavi, Jaroměři a Dvoře Králové během r. 1421 »Pražané uvázali se ve všecky příjmy, které jindy náležely králi a jeho podkomořímu, tedy v nájmy rycht, v šosy a ungelty, platy z masných krámů, z lavic chlebných i jiné všelijaké. Rovněž vykonávali nad nimi všeliká královská práva.« (Palacký, Dějiny III, 2, str. 79 a Tomek, Děj. m. Prahy IV, str. 148 a 175). — V březnu 1425 Táboři a Sirotci dobyli Vysokého Mýta, které do té doby držel Diviš Bořek z Miletínka, hejtman od Pražanů dosazený; naproti tomu města Chrudim a nejspíše i Polička zůstávala pod panstvím Pražanův. V bitvě u Lipan 30. května 1434 bojovali po straně Táborů toliko Vysokomýtští, kteří potom společně s Chrudimskými a Poličskými přijali v Jihlavě 25. srpna 1436 Sigmunda za krále (Palacký, Děj. III, 2, str. 332 a III, 3, str. 210; Tomek u. m. str. 322, 446, 643 a 717; též Jireček, Kr. věnné m. Vysoké Mýto str. 27 násl.)