Vladař IDŠimon z IDHroznějovic (Šimon z Hroznějovic vladař), purkmistr, rada i všecka obec hory IDTábor (purgmistr, rada i všecka obec hory Thábor), hejtman IDOtík z IDLozy (Otík z Lozy hajtman), kněz IDProkop Holý (kněz Prokop), správce, rada i s vojskem polní obce táborské (správce, rada i s vojskem obcí táborských polních), se všemi služebníky, hrady a posádkami, IDTůma z IDChotěmic a na IDVlašimi (Thóma z Chotěmic seděním na Vlašimi), IDJanek ze IDSuché a na IDŠtěpánově (Janek z Suché seděním na Štěpánově), IDJan Bleh z IDTěšnice, hejtman na IDBechyni (Jan Bleh z Těšnice hajtman na Bechyni), a IDJan starší ze IDSobětic a na IDTýně nad Vltavou (Jan starší z Sobětic seděním na Týně u Vltavy) se vším krajem činí v pravé křesťanské příměří (v pravé a v křesťanské příměřie) s IDOldřichem II. z IDRožmberka (Oldřichem z Rozenberga) i s jeho služebníky, hrady a posádkami (se všemi jeho služebníky, zámky a posádkami i s těmi se všemi, kteříž pod mocí jeho jsú) na dobu 1 roku (až do roku) do 1. února 1433 s následujícími podmínkami:
IDOldřich nemá na svých panstvích bránit svobodnému hlásání Božího slova a přijímání pod obojí s výjimkou vybraných hradů. Dále má na svých panstvích potlačovat zjevné hříchy; pokud by tak i přes varování nečinil, mohou tak za něj činit táborité. IDOldřich nemá v souladu s dřívějšími dohodami bránit svým poddaným bojovat v táborském vojsku a tomuto má na svých statcích umožnit nenásilné zásobování za stanovených podmínek. Táborité se zavazují, že neposkytnou na svých hradech ochranu IDOldřichovým nepřátelům, kteří nejsou zahrnuti do příměří. IDOldřich nemá opravovat ani osazovat vypálené tvrze a zbořené hrady. Pokud táborité zajmou někoho, kdo o sobě prohlásí, že patří k lidem IDOldřicha z IDRožmberka, mají to dát IDOldřichovi vědět. Pokud o něj bude IDOldřich stát, mají jej propustit, leda že by podle práva měl být tábority potrestán; o důvodech potrestání má být informován IDOldřichův posel. Kněží z obou stran mají zajištěn svobodný pohyb mezi opevněnými místy. Obě strany mají užívat panství, která toho času drží. Na poddanské dávky vzájemně zadržené v minulosti mají obě strany rezignovat. IDOldřich nemá právo na odúmrti poddaných na příběnickém panství (na příbenickém zboží); příběnické lesy mají využívat táborité, jak původně činili. Příběnické lesy (příbenických lesov) mají využívat obě strany s výjimkou prodeje dřeva. Po dobu příměří nemají strany od poddaných vybírat holdy zavedené během posledního roku. V neopevněných městečkách mají být vybírána mýta pouze na mostech. Vězňové obou stran nebudou mít po dobu příměří povinnost dostavit se před své věznitele s výjimkou jednání o jejich vykoupení či směně.
Lhůta pro výpověď příměří je ustanovena na 8 týdnů (osm neděl napřed). Zavazují se k nápravě porušeného příměří v 1 měsíci (v jednom měsieci najbližšiem) pod pokutou 4000 kop grošů pražských (čtyři tisíce kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského), které složí IDOldřichovi na IDČeském Krumlově (na Crumlově). Opravce: IDDiviš z IDTichonic (Divišovi z Tichonic). Rukojmí: IDTůma z IDChotěmic a na IDVlašimi, IDJanek ze IDSuché a na IDŠtěpánově, IDJan Bleh z IDTěšnice, hejtman na IDBechyni, IDVáclavek z IDBroumovic (Václavek z Brumovic), IDHerbert z IDOtradovic a na IDMitrovicích (Herborth z Otradovic seděním na Mitrovicích), IDMikuláš z IDHořic a na IDŠelmberce (Mikuláš z Hořic seděním na Selmberce), IDJan Unka z IDNeustupova, purkrabí na IDBorotíně (Jan Unka z Neustupova, purgrabie na Borojně), a IDJan Krása ze IDSkopytec (Jan Krasa ze Skopitec). Pokud ručitelé pokutu neuhradí, zavazují se osobně nebo v zastoupení 8 panoší (panoši řádu rytieřského s osmi koňmi a tolikéž osobami) nastoupit ležení v hospodě v IDTřeboni (v městě Třeboni) nebo IDJindřichově Hradci (v Jindřichově Hradci), jak jim IDOldřich určí.
- IDTábor: sigillum·comunitatis·montis·hradie; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDTábor: peczet obce thaborské; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDTůma z IDChotěmic: .s.thome // chotiemicz.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDJan ze IDSuché: .s.janconis.de.sucha; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDJan Bleh z IDTěšnice: .s.johannis.de.tiessnicz.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDVáclav z IDBroumovic: .s.wenceslai.de.brumowic.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDHerbert z IDOtradovic: .herbort z otradowic.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDMikuláš z IDHořic a na IDŠelmberce: ·s·mykulas·z·horzycz·; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDJan Unka z IDNeustupova: .s.johannis de nostupow.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDJan Krása ze IDSkopytec: s.johannis.de.skopytecz; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu: Amistitium auf ein jahr zwischen denen Taboritern undt herren IDUlrichen von IDRosenberg de anno 1432.
- Na rubu: Táborských na přiměří, léta 1432.
- A: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 315; inv. č. 384
- B: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 315; inv. č. 384
- Zoubek 1871–1873, s. 272.
- Slavík 1884, s. 9.
- Schmidt 1908, s. 337‒338.
- Vojtíšek 1931, s. 10.
- Dobiáš 1936, s. 68, pozn. 210.
- Cikhart 1939, s. 59.
- Vojtíšek 1953c, s. 387.
- Šmahel 1982, s. 89.
- Šmahel 1987, s. 78.
- Šmahel 1990, s. 427‒428, 618.
- Šmahel 1993-III, s. 248‒249.
- Kavka 1998, s. 166.
- Šmahel 2001, s. 234‒235.
- Šmahel 2002-III, s. 1535‒1536, pozn. 147.
- Elbel 2016, s. 14.
- Elbel 2019b, s. 279‒280, pozn. 67.
- Šmahel 2021, s. 149‒151.
My Šimon z Hroznějovic vladař, purgmistr, rada i všecka obec hory Thábor, Otík z Lozy hajtman, kněz Prokop, správce, rada i s vojskem obcí táborských polních s našimi se všemi služebníky, zámky a posádkami i s s těmi se všemi, kteříž pod mocí naší jsú, a Thóma z Chotěmic seděním na Vlašimi, Janek z Suché seděním na Štěpánově, Jan Bleh z Těšnice hajtman na Bechyni, a Jan starší z Sobětic seděním na Týně u Vltavy i se vším krajem, kterýž s námi a vedle nás jsú, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že jsme vstúpili a mocí listu tohoto vstupujem v pravé a v křesťanské příměřie s urozeným pánem panem Oldřichem z Rozenberga i se všemi jeho služebníky, zámky a posádkami i s těmi se všemi, kteříž pod mocí jeho jsú, a to od dánie listu tohoto až do roku a ten den poslední celý až do západu slunce během svým aneb osm neděl napřed sobě dadúc vědět, s výmluvami vdolepsanými: Najprve že svobodně řádné slova Božieho vedle písma svatého a přijímánie těla a krve Pána Jezu Krista na svém zboží nemá překážeti, ani brániti krom těch zámkov, na kterýchž sě brániti miení. Item hřiechy smrtedlné, tance, hry, krčmy, neřádné kurevstvie i jiné zjevné hřiechy má na svém zboží stavovati; a jestliže by toho neučinil a s tiem úředníci jeho byli obesláni a toho neopravili, tehdy jmáme plnú moc jmieti ty nadepsané neřády i jiné nad jeho lidmi zřiezeně stavovati. Item kteříž by lidé s jeho zbožie s námi na vojnu chodili neb jezdili, nemá jim toho zpomínati ani brániti vedle úmluv dřevních. A když by táhla naše vojska přes jeho zbožie a vzala ku potřebě jiedla a pitie vedle milosti, nezajímajíc dobytka, nepáléc, lidí nejímajíc bez viny ani plundrujíc, aby proto přiměřie v své celosti stalo. Item aby nepřietelé posádek, ješto v přieměří se panem nadepsaným nejsú, na zámky na své nebyli púštěni ani přijímáni k škodě jeho. Item tvrzí vypálených a hradov zbořených pán nemá opravovati ani osazovati. Item když by koho naši jali a početl se býti pana nadepsaného, jmáme s tiem pana obeslati; a bude-li o takového státi, má propuštěn býti, leč by taková příčina byla, pro kterúžto takový byl by hoden pomsty, k takové pomstě aby od pana jeden byl vyslán k svědomí a k zvědění, proč by se nad takovým pomsta děla. Item kněžie paně aby s posádky na posádku choditi aneb jezditi mohli bez přiekazy. Item o těch zbožiech, kteráž s obú stranú držíme, abychom jich s obú stranú vedle milosti požívali. Item úrokov zadržaných a pomocí znova přimyšlených jmámy nechati s obú stranú. Item odúmrti nemá pan nadespaný na příbenickém zboží bráti. Item příbenických lesov máme požívati tak, jakož na počátku požívali sme. Item holdy nové, kteréž jsme sobě s obú stranú holdovali, ty jmají propuštěny býti a znova abychom v sobě více nevkračovali v tomto přiměří. Item mýta v otevřených městečkách aby nebyla brána kromě kdež sú mostové. Item vězňové s obú stranú aby rok jměli aniž k stavení napomínáni byli, dokudž toto příměřie trvá, než v té mieře aby o ně frajmarčeno bylo, ač móž-li býti. Dále vězňové, kteříž by se pánu stavěti nechtěli, na našich zámciech nemají chováni býti kromě těch, kteříž by sě z toho řádně vyvedli. Také jest znamenitě umluveno, jestliže bychom co my nebo naši služebníci proti těmto úmluvám učinili a to slovutným panoší Divišovi z Tichonic, kteréhož jsme sobě s obú stranu za opravci volili a vydali, ohledáno bylo, tehdy po jeho rozkázání o to, což by sě beze lsti stalo, jmáme v jednom měsieci najbližšiem opraviti svú dobrú věrú křesťanskú, to vše, což svrchu psáno jest, slibujíce pode ctí a pod věrú zachovati. A my Thoma z Chotěmic sěděním na Vlašimi, Janek z Suché seděním na Štěpanově, Jan Bleh z Těšic hauptman na Bechyni, Václavek z Brumovic, Herborth z Otradovic seděním na Mitrovicích, Mikuláš z Hořic seděním na Selmberce, Jan Unka z Neustupova, purgrabie na Borojně a Jan Krasa ze Skopitec, rukojmie za svrchupsané jistce, slibujeme s nimi a za ně, že to svrchupsané přieměřie s výmluvami vypsanými zdržie a zachovají jako dobří lidé. Pakli by to kterak přestúpili a přerušili a toho, což by se v příměřie stalo, po opravci neopravili tak, jakož jest svrchu psáno, tehdy sě známe, že jsme základ čtyři tisíce kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského propadli. Kteréžto penieze rukú společnú a nerozdielnú jmáme a slibujem dáti a zaplatiti svrchupsanému věřiteli našemu a na Crumlově v jeho moc položiti penieze hotové. Pakli bychom toho neučinili, jehož Bože nedaj, tehda jeden na druhého neukazuje ani se druhým vymlúvaje, jmámy a slibujem každý sám svým životem vlehnúti v obyčejné leženie aneb miesto sebe poslati panoši řádu rytieřského s osmi koňmi a tolikéž osobami, kdež nám od našeho věřitele bude ukázáno, ve ctnú hospodu v městě Třeboni aneb v Jindřichově Hradci a tu jemu pravé a obyčejné ležení, dokudž bychom všech jistinných peněž i se všemi škodami věřiteli nadepsanému nevyplnili s tiem se všiem právem, jakož jest v prvních listech přiměřných bylo zapsáno a leženie české země jakož za právo jmá řádně uložené. A tomu všemu na svědomie a lepší jistotu my nahořepsaní jistci i rukojmie své pečeti kázali sme k tomuto listu s naší dobrú volí i přiznáním přivěsiti. Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého druhého léta, tu sobotu na hrompnice.