Král Zikmund nařizuje purkmistrům, radním a měšťanům svých měst Budyšína (Budessin), Zhořelce (Gorlitz), Žitavy (Zitaw), Kamence (Kamenz), Lobavy (Lubaw) a Lubáně (Luban), aby naložili na vozy ta největší děla, která ve městech mají (das ir euir buchsen, was ir denne der grosten in euirn steten habet, offladen), a byli připraveni na příkaz svého zemského hejtmana Hynka Hlaváče z Dubé na Lipé (Hlawoczs von der Leipen) vyrazit se svou výzbrojí a hotovostí (mit euirn gezeuge unde mit euirm folk) za králem. Zikmund má totiž v úmyslu potlačit nepřátele v České koruně a právě proti nim vyhlásil tažení (wenne wir etliche widerwertige in der crone zu Behem wollen haben zu straffen unde auch nu bestellet haben wider sie zu zihen).
- A: N/A
- B: edice z 19. století pořízená z dobového opisu
- C: starý regest ve studii z 18. století
- D: starý regest z 19. století (opis regestu B)
- Einige Nachrichten 1774, s. 150
- Verzeichnis I/5–8, s. 2
- UB I, s. 21, č. 13
- RI XI, č. 4053
- Kaar 2010, s. 125, č. 1
Rok vydání Zikmundova mandátu je dán pouze léty vlády vydavatele, která jsou však v jinak nejlepším dochování ‒ edici dnes již nedochovaného středověkého opisu v CDLS ‒ uvedena chybně (uherský rok vlády = 23, římský rok vlády = 10). V celkově nepříliš přesném regestu v pojednání Einige Nachrichten 1774 jsou ovšem léta vlády uvedena nepochybně správně (uherský rok vlády = 33, římský rok vlády = 10, což odpovídá roku 1420, kam mandát patří i obsahově). Zajímavé je, že vydavatel otevřeně říká, že proti nepřátelům v Čechách vyhlásil vojenské tažení (nu bestellet haben wider sie zu zihen), i když k slavnostnímu vyhlášení protihusitské kruciáty došlo až 17. března. Velmi podobný mandát Zikmund ostatně adresoval již o měsíc dříve městům na Moravě, resp. moravskému podkomořímu (viz 1420_02_06a_ante; 1420_02_06b). Všechny tyto písemnosti jen dokládají, že v době vyhlášení kruciáty byly válečné přípravy již v plném proudu.