Papež Martin V. nařizuje biskupu v Lugo Fernadovi de Palacios (Fernando, episcopo Lucensi, nuncio nostro), který byl vyslán jako apoštolský nuncius do Uherského království (ad regnum Ungarie) a Českého království (Bohemie) v některých věcech římského kostela a především k vykořenění viklefské hereze (heresi Wikleffistarum), aby z peněz, které mu byly povoleny a zapsány, hradil schválené náklady Martinovi Talayero (Martino Talayero), mistru svatého písma (magistro in sacra pagina), z papežského pověření svému pomocníkovi a rádci ve výše uvedených záležitostech, a také dvěma familiářům se třemi koňmi; stejně tak má vyplácet, včetně dlužných částek, zmíněnému Martinovi měsíčně částku 20 zlatých florénů na jiné každodenní výdaje. Papež zdůvodňuje své nařízení následovně: před časem byl zmíněný biskup v Lugo vyslán ve výše uvedených záležitostech do Čech a Uher a jeho náklady měly být kryty nejprve osmi, později pro zvýšené náklady deseti komorními florény za každý den v úřadu. Z těchto zapsaných peněz měly být hrazeny také výše uvedené náklady zmíněného Martina a doprovodu. V předchozích dvou letech se ovšem Martinovi Talayero jen s obtížemi dostalo 50 florénů. Byl tak nucen snášet těžkosti a poznal velkou nouzi. Navíc k předchozímu září bylo zmíněnému biskupovi v Lugo uděleno, že uherský klérus je mu povinen odvést 3000 florénů. Proto nařizuje výše uvedenému adresátovi, aby Martinovi Talayero bez výjimky vyplatil zmíněné částky za předchozí období a také, aby do budoucna naplnil svou povinnost vyplácet měsíčně 20 florénů a stejně tak, aby hradil náklady na zmíněné dva familiáře a tři koně.