Císař Zikmund oznamuje Oldřichovi z Rožmberka, že po příchodu do země na žádost všech pánů, rytířů a obcí Českého království (k žádosti všech pánuov, zěman a obcí kralovstwie našeho Czeskeho) se jí ujal jako přirozený dědičný pán (iakžto dědic a pánn přirozený) a soustavně se stará o obecné dobro, nyní dosáhl úplné shody s legáty koncilu v Basileji (legaty sboru bazileiskeho), zvoleným arcibiskupem Janem z Rokycan a dalšími kněžími v duchovních záležitostech, takže kněží mohou být vysvěceni během příštích suchých dnů. Nyní chce císař Zikmund obnovit i světskou správu (řád světský), která v posledních letech vážně zchátrala (jenž ta léta pohřiechu byl potuchl), a to v souladu s právy po dlouhá léta zachovávanými v české zemi. Za tím účelem svolal se svou radou (s radú naší) na nadcházejícího 1. ledna (o Novém létě ) do Prahy společný sněm, kde se má jednat o obecném dobru, o zasedacím pořádku v lavicích zemského soudu (o ta sědánie v laviciech) a o dalších záležitostech. Zikmund totiž chce, aby soudy byly opět obsazeny a zasedaly (propustiti i osaditi), aby lidé již nevymáhali své nároky silou, ale právní cestou (aby viec jeden druhého mocí nehleděl, ale právem). Zikmund žádá (vuoleť naše jest a takť žádáme) Oldřicha, aby nechal ve svých městech a na trzích vyhlásit konání tohoto sněmu a také aby sám na tento den přijel. Do té doby má všechny spory s obyvateli Prachatic nechat být; na sněmu pak má své nároky vůči nim doložit příslušnými listinami. Nakonec Zikmund žádá Oldřicha, aby smlouvu mezi Zikmundem, knězem Bedřichem ze Strážnice (knězem Bedrzichem) a táborskou obcí (Thabory) opatřil svou pečetí (aby svú pečeť dal přivěsiti k listu úmluv těch, kteréž s knězem Bedrzichem a s Thabory máme).

N/A

1. Zikmund Lucemburský: ?; červená; fragmenty přitištěné uzavírací pečeti

• Dole vpravo: Ad mandatum domini imperatoris Iohannes Tussek
• Na rubu vnější adresa: Vrozenemu Oldrzichowi z Rozenberka wiernemu nassemu milemu

• A: originál; papír; uzavřený list (litterae clausae)
• B: prostý opis z 19. století

• A: SOA Třeboň; Historica Třeboň; inv. č. 447, sign. 377
• B: ANM Praha; Palacký František; inv. č. 306, kart. 8, sub dato

• A: https://digi.ceskearchivy.cz/111443
• B: N/A

• AČ I, s. 45‒46, č. 55 
• LOR I, s. 209, č. 311 

• UB II, s. 471, č. 980  (němčina)
• RI XI, č. 11579 (němčina)
• RI XI NB/3, s. 271‒272, č. 195 (němčina)

• Palacký 1854a, s. 247‒248
• Palacký 1851, s. 368
• Schmidt 1908, s. 353
• Kavka 1998, s. 229

Vročení listu vyplývá z historického kontextu.