Oldřich II. z Rožmberka (Oldřich z Rosenberka), Jindřich z Vartenberka (Jindřich z Vartenberka), Jan z Rýzmburka (Jan z Risenburka), Matěj Višně z Větřní (Matěj Višně z Větřnie), Buzek z Rovného (Buzek z Rovného) a Mrakeš z Radimovic (Mrakeš z Radimovic) vysvědčují, že Bušek Holkovec z Holkova (Bušek Holkovec z Holkova) postupuje své manželce Kateřině z Dobevi (Katheřině z Dobeve), v případě své smrti, všechen svůj majetek ve Vesci (v Vesci), Dobevi (v Dobevi) i jinde, kde něco má nebo mít bude. Uvádí, že se Bušek rovněž zavázal vložit Kateřině zápis do desk zemských, protože však kvůli probíhající válce nebyly vklady umožněny, zavazuje se, tak učinit až budou znovu otevřeny, a pokud by to nebylo možné, aby měl list plné právo jako samotný zemskodeskový vklad.
- Oldřich II. z Rožmberka: .sigillum.ulrici.de.rosenbergh; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jindřich z Vartenberka: +s+henrici+de+wartenberk; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan z Rýzmburka: .s//is.de.risnburg; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Matěj Višně z Větřní: .s.mathie de wyetrznye; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Buzek z Rovného: s.buzkonis.de.rowny.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Mrakeš z Radimovic: .mrakes.z.radimovic.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu: Literae testamentates Busskonis Holkouecz de Holkoua, quibus bona ad se pertinentia in Wesczy et Dobewi Catherinae coniugi suae legat. 1432 ad XII clas.
- Na rubu (19. století): Familie Holkowecz von Holkow Numero 2.
- A: Monasterium
Přepis regestovaného dokumentu
My Oldřich z Rosenberka, Jindřich z Vartenberka, Jan z Risenburka, Matěj Višně z Větřnie, Buzek z Rovného a Mrakeš z Radimovic vyznáváme tiemto listem všem, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že slovutný panoše Bušek Holkovec z Holkova před nás přišel a dobrovolně vyznal, že to všecko, což má v Vesci a v Dobevi i jinde, kdež co má neb mieti bude, a tak jakož sám držal, mocně jest vzdal, postúpil, vzdává i postupuje paní Katheřině z Dobeve, své ženě, tak aby ona po jeho smrti s tiem se vším mohla, což by sě jie zdálo, jako s svým vlastním učiniti. Kteréžto vyznánie před námi proto sě stalo, neb jest v tu chvíli pro búři a pro nepokoj v zemi ke dckám přístup nemohl býti; než když by dcky otevřeny byly a k nim přístup mohl býti, že jest svrchupsaný Bušek to vyznánie a vzdánie nahořepsané slíbil ženě své dckami učiniti a před úředníky podle běhu země této, ač jestli že by jeho buoh neuchoval. Pakli by jeho buch v té mieře neuchoval, tehdy aby toto vyznánie tak mocno bylo, jakož by sě dckami stalo před úředníky. Tomu na svědomie své jsme pečeti s naším dobrým vědomím přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán v Crumlově léta od narozenie syna božieho tisícieho čtrstého třidcátého druhého, ten pondělí ve středopostí.