Král IDZikmund (Sigmund von gotes gnaden Romischer kunig zu allen czeiten merer des reichs und zu Hungern zu Beheym et cetera kunig) píše řezenskému biskupu IDJanovi Streitbergerovi (Johan bischof zu Regenspurg). IDZikmund sdílí přesvědčení, že biskup IDJan chápe, jaké prostředky a námahu musel IDZikmund vynaložit kvůli vyhubení kacířů, kteří povstali v IDČeském království (kunigrych zu Beheym). Ti ovšem nyní přibývají a rozšiřují se v okolních zemích, kde prolévají křesťanskou krev, vraždí, vypalují a činí nepopsatelné nelidské věci a hanebnosti. Proto IDZikmund obeslal kvůli své nemoci po tajných radech a vyslancích, jmenovitě po záhřebském biskupu IDJanovi (Johann bischof zu Agram), IDLudvíkovi z IDOettingenu (Ludwigen graven zu Oettingen), IDHauptovi z IDPappenheimu (Houpten marsalk zu Bappenheym) do IDNorimberka (Nüremberg) všechny kurfiřty, knížata, hrabata a pány. S nimi se shodl na obecném rozpisu jednotek pro denní válku proti českým kacířům, které vypraví každý podle svého majetku a přiměřeně možnostem. V něm bylo biskupu IDJanovi, vedle jiného, stanoveno, aby neodkladně vyslal do uvedené války dvě patřičně vyzbrojené kopí ‒ totiž v každém kopí nejméně tři koně (drew pferd) a dva ozbrojence (czwen gewappende), které mají dorazit v neděli po Nanebevzetí Panny Marie 13. července (uff den suntag nach unser frawen tag assumptionis) do IDChamu (Kamb in Beyern).
Proto IDZikmund přikazuje IDJanovi, aby tak učinil a připojil se k ostatním, kteří tam budou. IDJan je má zpravit o tom, že tam mají vydržet po dobu války a poslouchat hejtmana, a neodjíždět odtamtud bez jeho svolení. Pokud by byl IDJan zdrženlivý nebo nedbalý, a nedodržel předepsaný počet, pak o bude muset IDZikmund s pomocí kurfiřtů, knížat, pánů a měst potrestat. IDZikmund si je vědom nutnosti jednoty, přikázal proto kurfiřtům, knížatům, pánům a městům, aby zanechaly rozkolů a pří. Tímto listem k tomu nabádá také biskupa IDJana, který se má, pokud je s někým ve sporu, usmířit.
- Na plice vpravo: Ad mandatum domini regis IDJohannes episcopus Zagrabiensis cancellarius.
- A: N/A
- B: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 418; aktuální uložení neověřeno.
- Leidinger 1903, s. 423‒424, č. 64.
- RI XI, č. 6658
- RI XI, č. 6659
- RI XI, č. 6660
- RI XI, č. 6661
- RI XI, č. 6662
- RI XI, č. 6663
- RI XI, č. 6664
- Bezold 1875, s. 85‒86.
- Tomek 1879-IV, s. 350.
- Šmahel 1993-III, s. 178‒179.
- Čornej 2000, s. 354‒355.
- Jánský 2001-I, s. 173‒177.
- Šmahel 2002-II, s. 1382‒1383.