Michael Janův (Michael Johannis, sacerdos et monachus dicti monasterii), kněz a mnich cisterciáckého kláštera v Sedlci (monasterium in Cedlictz Cisterciensis ordinis) v pražské diecézi, žádá papežský stolec, aby mu byla udělena dispens, podle které by mohl po dobu, kdy je řečený klášter z níže uvedených důvodů v troskách, přijmout a podržet si církevní beneficium se správou nebo bez správy, i kdyby to byl farní kostel, případně jeho stálý vikariát, důstojenství či úřad, ať už by mu byl kanonicky udělen nebo by byl k němu přibrán, případně aby mohl v nějakém farním kostele nebo v jiném církevním beneficiu sloužit zbožná officia, či aby mohl ve výše uvedeném období setrvávat v nějakém důstojném místě současně s prelátem nebo knězem, případně se světským panem či dobrým mužem a vykonávat své závazky; zároveň žádá, aby v tomto období mohl jíst maso a jinou stravu stejně jako jiní lidé; svou žádost zdůvodňuje následovně: když byl zmíněný klášter v Sedlci do základu zničen a vypálen nepřáteli Kristova kříže zvanými husiti, a stejně tak byly zničeny všechny držby a majetky kláštera, byli opat a bratři kláštera nuceni opustit České království a rozptýlili se po různých provinciích ve snaze zajistit si životní potřeby. Zároveň není pro nejbližší dobu, a pokud vůbec, naděje, že by mohl být klášter obnoven, neboť hřích a zlovolnost těchto heretiků se rozšířily natolik, že jimi byly zasaženy i kraje v sousedství řečeného království.
Papež Martin V. schvaluje supliku s tím, že může zůstávat s jedním prelátem do doby, než se bude moci vrátit do svého kláštera (Fiat, quod possit stare cum uno prelato, donec possit stare in monasterio suo O.).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 168 (lib. V de vacantibus per fiat a. sexto)