Mikuláš Kerbeyn (Nicolao Kerbeyn), kněz olomoucké diecéze (presbitero Olomucensis dioecesis), žádá papežský stolec, aby ze dvou různě datovaných listin, které obdržel ve stejné věci udělení beneficia, ovšem jednu ve formě pro chudé kleriky (pro pauperibus beneficiandis), druhou jako zvláštní milost (in forma speciali), byla prvně jmenovaná listina zrušena a vymazána z papežských register (de registris). Zároveň žádá, aby mohl využít pro uvedený účel druhou jmenovanou listinu. Svou žádost vysvětluje následujícím způsobem: před časem obdržel řečený Mikuláš Kerbeyn exspektanci s datem 28. ledna 1418 na církevní beneficium ve formě vydávané obvykle chudým klerikům (in communi forma pauperum). Následně byla řečenému Mikulášovi vydána jiná listina in forma speciali ve stejné věci s datem 30. ledna 1418. Protože však nejprve přijal a stvrdil listinu s datem 28. ledna, měl obavy, že listinu se zvláštní milosti s datem 30. ledna, kterou zamýšlel použít, nebude moci využít kvůli vydaným papežským konstitucím a regulím. Navíc také nabyl řádnou autoritou jistou kapli, kvůli čemuž se obával, že milost pro chudé kleriky pozbyla platnosti a nemůže touto milostí dosáhnout nějakého beneficia kvůli klauzuli „jen když nedrží jiné beneficium“ („dummodo aliud beneficium non obtinet“), která se obvykle vkládá do bul pro chudé kleriky. Aby si do budoucna obě listiny nepřekážely, žádal o výše uvedené zrušení a výmaz listiny s datem 28. ledna 1418, a o možnost využít listinu se zvláštní milostí s datem 30. ledna 1418.
Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat O.).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 158 (lib. I de vacantibus per fiat a. quinto)