Jan Zul (Johannis Zul), klerik pražské diecéze (clerici Pragensis diocesis), žádá papežský stolec, aby nařídil expedovat papežskou listinu podle jeho žádosti o zvláštní milost, neboť papežskou listinou vydanou na základě původní supliky, resp. znění její signatury, nelze dosáhnout všeho, o co žádal. Svou žádost upřesňuje následujícím způsobem: v době, kdy strašlivá a licoměrná sekta viklefistů a husitů (Wiglevistarum et Husitarum) vraždí a mučí v Čechách (parcium Boemie) a na Moravě (Moravie) mnoho kleriků a knězů, kteří ji nepodporují, proto, aby v těchto zemích dosáhlo jen málo věrných křesťanů kněžství, a nemohli tak přinášet zdejším obyvatelům křesťanskou víru římského vyznání, byl také zmíněný žadatel oloupen o své majetky husity a viklefisty a dlouho pobýval ve vyhnanství, až nakonec odešel k papežské kurii. Tam přebýval a vedl velmi chudý život v dobré pověsti, chvályhodně, a vzdělával se jako bakalář v kanonickém právu, nyní však touží jako vysvěcený kněz navždy sloužit ve prospěch svého národa a křesťanské víry.
Papež Martin V. schvaluje supliku s tím, že se tak má stát dle úvahy biskupa v Olomouci (Fiat secundum quod videtur episcopo Olomucensi O.).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 158 (lib. I de vacantibus per fiat a. quinto)