Jakub ze Senice (Jacobum de Senicz), kněz olomoucké diecéze (presbiterum Olomucensis diocesis), žádá papežský stolec, aby ho uvedl ke všem právům (surrogetur), která měl zemřelý Václav řečený Vad (Wenceslaum dictum Vad) na farní kostel v Šířavě (in Sirawia) v olomoucké diecézi, a zároveň mu udělil k řečenému kostelu provizi. Svou žádost odůvodňuje následujícím způsobem: před časem byl souzen u apoštolského soudního paláce spor mezi zmíněnými Jakubem ze Senice a Václavem řečeným Vad o kostel v Šířavě, jehož roční důchod nepřevyšuje 40 hřiven stříbra. Tento spor soudil apoštolský auditor Fredericus Deys (coram ... domino Frederico Deys, auditore...), který vynesl konečný rozsudek ve prospěch řečeného Jakuba ze Senice. A jelikož nedošlo k apelaci, stal se tento rozsudek právoplatným (in rem transivit iudicatam). Po vynesení rozsudku však bylo některými lidmi řečeno, že řečený Václav zemřel mimo kurii (in partibus). Proto, aby mu nevzešel ve věci zmíněného kostela nový konkurent, žádal o výše řečené.

Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur pro omnibus tribus O.).

N/A

N/A

N/A

• A: N/A
• B: opis v papežských registrech suplik

• A: N/A
• B: AAV; R. Suppl. 158 (lib. I de vacantibus per fiat a. quinto)

• A: N/A
• B: N/A

• MVB VII/1, s. 359, č. 861