Jíra řečený Oremus (Jira rzieczeny oremus), měšťan ze Starého Města pražského (Stareho miesasta prazskeho), činí své poslední pořízení a žádá, aby všechny jeho případné dluhy byly splaceny z jeho statků. Dále po své smrti odkazuje své manželce Anně (Aniczcze) a jejich budoucím dětem všechny statky, a též 14 kop platu v Čechticích (Czechticzich), který koupil od Václava Foréře z Hlavatce (Waczlaua fforerz z hlawatecz). Rovněž odkazuje svému bratrovi Matějovi (Matiegioui) 10 kop grošů a chudým pak 5 postavů sukna. Prosí také svou manželku Annu, aby po jeho smrti přispěla dle svých možností staroměstskému klášteru sv. Jakuba (klasstera swato Jakubskeho) na novou střechu (přikryvanie).
- Vaněk Rak (Wanka rzieczeneho rak)
- Janek Podjistebský (Janka z Podgistbie)
- Zdeněk Svíčník (Sdenka swiecznika)
- Vaněk Rak: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Janek Podjistebský: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Zdeněk Svíčník: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
Přepis regestovaného dokumentu
Ve jméno božie amen. Já Jíra řečený Oremus, měštěnín Star. M. Pr. tiemto listem oznamuji všem a na vědomie dávám, že ‒ chci a úmysl mój jest, aby všichni dluhové mojí, jimiž bych dlužen zuostal, ježto by ty řádně dobrým svědomím vedle městského práva mohly dokázány býti, z statku mého byly splněny a zaplaceny. Potom odkazuji po smrti své a dávám veškeren statek svój ‒ i také těch čtrnádcte kop platu na Čechticích, kteréž sem kúpil u slovutného Václava Forerz z Hlavatec i ve dskách zemských mám zapsáno, Aničce manželce mé milé a dětem, jestli že bychom které spolu měli a živi zuostali ‒. Také odkazuji Matějovi, bratru svému najstaršiemu, deset k. gr. ‒ a na chudé pět postavuov sukna ‒. Také prosím manželky své svrchupsané, aby po smrti mé pomahala, což bude moci, z své dobré vuole na přikryvánie kláštera sv. Jakubského ‒. Toho na svědectvie prosil sem múdrých a opatrných Vaňka řečeného Rak rychtáře, Janka z Podjistbie a Zdeňka sviečníka, spolupřiesežných konšeluov nadepsaného města Pražského, že jsú své pečeti vlastnie s dobrým vědomím přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého dvadcátého tu středu před sv. Trojicí.