Římský král Zikmund (Sigmund von gotes gnaden Romischer kunig zu allen zeiten merer des reichs und zu Ungern zu Behem et cetera kunig) oznamuje řezenskému biskupovi Janovi Streitbergerovi (Erwirdiger fürst), že se úplně smířil s polským králem Vladislavem II. Jagellem (mit dem kunig von Polan) a litevským velkoknížetem Vitoldem (mit herczog Witolden von Littaw), takže budou osobně buď oba, nebo jeden z nich stát při Zikmundovi a budou ho podporovat proti každému kacíři a pohanovi. A pokud nebude moci ani jeden osobně, pak se jejich branná moc s jejich dobrými hejtmany dostaví na svatého Jana Křtitele (uff den nechsten sant Johans baptisten tag) 24. června 1423 na vlastní útraty a s vlastním zaopatřením do Čech (zu Behem), aby vyhubili a potlačili kacíře. Stejně se má v tutéž dobu dostavit do Čech saský vévoda Fridrich (herczog Fridrich von Sachsen marggraff zu Meissen und landgraff in Doringen) se 2000 kopí a stejným počtem střelců (mit czweitusent spießen und sovil schuczen). Rovněž Zikmund (wir) hodlá ve stejnou dobu přitáhnout se svou mocí z Uher (Hungern), Slezska (Slesien), Moravy (Merhern), s věrnými z Čech (Beheim) a s rakouským vévodou Albrechtem (herczog Albrechten von Osterrich). Proto vybízí, aby se jim říšští kurfiřti, knížata, páni a města nevzpírali projevit úctu a čest, nýbrž aby toho byli jak se patří účastni. Bylo by totiž nepřístojné, kdyby cizí království, která přijdou navrátit Svaté říši (heiligen Reiche) její významnou a proslulou součást Koruny české (crone zu Behem), nebyla náležitě uvítána. Z toho důvodu nabádá biskupa, aby se vší svou mocí vytáhl proti kacířům v Čechách, a aby byl ve výše jmenovaný čas na shromaždišti, aby vyhubil, potlačil a vykořenil tyto kacíře. Kdyby se však nemohl dostavit na svatého Jana Křtitele (uf den nechsten sant Johanns tag baptisten) 24. června, pak se musí do Čech dostavit nejpozději do 25. července 1423 (uff sant Jacobs tag) a zcela dokončit tuto záležitost a dovést ji do zdárného konce.
Poté, co byl list sepsán, celá rada se usnesla, že být v Čechách do 24. června je příliš krátká doba, a bylo dohodnuto, že každý má být přítomen se svou mocí bez odkladů 25. července 1423.
- Uprostřed nad textem: Sigmund von gotes gnaden Romischer kunig zu allen zeiten merer des reichs und zu Ungern zu Behem et cetera kunig.
- Na plice vpravo: Ad mandatum domini regis Franciscus prepositus Strigoniensis.
- A: N/A
- B: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- C: prostý opis z 19. století
- A: N/A
- B: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 407; aktuální uložení neověřeno
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- Leidinger 1903, s. 411‒412, č. 47 (němčina).
- RI XI, č. 5509
- Grünhagen 1872, s. 79.
- Bezold 1875, s. 6.
- Pekař 1930-III, s. 183.
- Bartoš 1965, s. 180.
- Šmahel 1993-III, s. 131‒132.
- Kavka 1998, s. 124.
- Čornej 2000, s. 318‒320.
- Šmahel 2002-II, s. 1278‒1279.
- Nikodem 2004, s. 291‒292.
- Coufal 2012, s. 172.
- Čornej 2019, s. 495.
- Soukup 2023, s. 1031.
Přepis regestovaného dokumentu
Sigmund von gotes gnaden Romischer kunig zu allen zeiten merer des reichs und zu Ungern zu Behem etc. kůnig.
Lieben getruen: wir lassen euch wissen, das wir mit dem kůnig von Polan und mit herczog Witolden von Littaw gancz und gar verricht sein: also daz sy fürbaß in bruderlicher liebe sich gen uns halden und uns wider die keczer und heiden mechticlich beystendig und beholfen sein, und nemlich sy beide oder ir ainer mit seinem aigen leibe oder, ob ir einer mit seinem eigen leibe nicht gesein möcht, ir gute houptlutte mit ir beyder macht uff den nechsten sant Johans baptisten tag uff ir eigen köst und czerung in Behem sein sollen die keczer zu tilgen. so sol auch unser lieber oheim herczog Fridrich von Sachsen marggraff zu Meissen und landgraff in Doringen uff dieselb czeite mit ezweitusent spießen und sovil schuczen zu Behem sein. so wollen wir auch mit unserr macht von Hungern Slesien und Merhern und unsern getruen außt Behem und auch mit unserm lieben sun herczog Albrechten von Osterrich etc. uff dieselb czeite czucziehen. und hoffen den sachen also nachczugeen, das es got zu lobe und cristenglauben zu bestand nůcz und fromen komen sol. und der worten das des richs kurfursten fursten graven frijen ir und ander stete soliche wird und ere zu volbringen nicht entscheiden sunder teilhafftig billich sein sollen (nemlich, wann fremde kunigrich dem cristenglauben zu hilffe komen und helffen die crone zu Behem, die des richs merklich gelid ist, zu dem glauben und zu unserr gehorsamkeit zu bringen, und unczimlich were das ir und andere des richs undertane in solichenf nötten der cristenheit soltet stille siczen, wann der glaube dem riche zugeburet zu hanthaben): und dorumb so ermanen wir euch solicher trewe und ere die ir got zuvoran dem cristenglauben uns und dem riche pflichtig seyt, daz ir mit ewer macht und mit puchsen pulver und anderm notdurfftigem czeuge des meyst ir mögt wider die keczer czu Behem cziehet, also daz ir uf den nechsten sant Johanns tag baptisten in dem felde czu Behem seyt die keczerey außczureuten; wer’ aber daz das uff sant Johanns tag nicht gesein mochte, daz ir dann ye uff das lengest uff sant Jacobs tag in Behem sein wollet und sollet solich sache entlich zu volbringen. doran verdientt ir von got lon von der cristenheit er und lobe und von uns soliche danknemkeit, der wir euch in gut nymmer vergessen wollen. geben zu Kaschaw am donerstag vor sant Jorgen tag unserr riche des Hungrischen etc. in dem 37 des Romischen in dem 13 und des Behmischen im dritten jaren.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
Nápis na vnějšku: Ctihodnému Janovi, biskupovi v Řezně, našemu knížeti a zbožnému milému.
Nadpis vnitřního listu: Zikmund, z Boží milosti král římský, po všechny časy rozmnožitel říše, a král uherský, český atd.
Ctihodný kníže a zbožný milý! Dáváme ti na vědomost, že jsme se s králem polským a vévodou Vitoldem zcela a úplně usmířili, takže budou nadále v bratrské věrnosti a lásce stát při nás a budou náš proti všem i jednomu každému kacíři a pohanovi mocně podporovat, stát na naší straně a pomáhat nám, a to osobně buď oba, nebo jeden z nich. A pokud nebude moci ani jeden osobně, pak se jejich branná moc s jejich dobrými hejtmany dostaví v příští den sv. Jana Křtitele na vlastní útraty a s vlastním zaopatřením do Čech, aby vyhubili a potlačili kacíře. Stejně se má dostavit v tutéž dobu do Čech urozený Fridrich, vévoda saský, markrabě míšeňský a lantkrabě durynský, náš milý strýc a kurfiřt, se 2 000 kopí a stejným počtem střelců. Rovněž my chceme ve stejnou dobu přitáhnout se svou mocí z Uher, Slezska a Moravy a s našimi věrnými z Čech a také s urozeným Albrechtem, vévodou rakouským atd., naším milým synem a knížetem, a doufáme, že tak budeme sloužit Bohu a křesťanské víře, takže to bude Bohu ke slávě a celé křesťanské víře k posile, užitku a prospěchu, a to proto, aby se naši říšští kurfiřti, knížata, páni a města v takového velké nouzi nevzpírali projevit úctu a čest, nýbrž bylo toho jak se patří účastni. Když totiž cizí království přijdou křesťanské víře na pomoc a Korunu českou, která je proslulou a významnou součástí Svaté říše, pomohou navrátit Svaté říši a pod naši poslušnost, bylo by nepřístojné, že byste vy v tak velké tísni svatého křesťanstva měli zticha sedět, když Svaté říši přísluší ochraňovat a udržovat svatou křesťanskou víru. Z toho důvodu Tě nabádáme při věrnosti a cti, kterou jsi povinen především Bohu, svaté křesťanské víře a nám a říši, abys se vší svou mocí, jak Ti má a může být ke cti, vytáhl proti kacířům v Čechách a abys byl ve výše jmenovaný den sv. Jana Křtitele v poli v Čechách, abys tyto kacíře vyhubil, potlačil a vykořenil. Za to obdržíš od všemohoucího Boha odměnu a od nás takovou vděčnost, že Ti to nikdy nezapomeneme. Kdyby se však stalo, že to nebude na sv. Jana, pak se s celou mocí musíš dostavit do Čech nejpozději na sv. Jakuba a zcela dokončit tuto záležitost, dovést ji do zdárného konce a dokonat ke chvále Boha, křesťanstvu k útěše a Svaté říši ke cti, jak je výše psáno.
V Košicích ve čtvrtek přede dnem sv. Jiří, naší vlády uherské atd. v sedmatřicátém roce, římské ve třináctém a české ve třetím roce. Na příkaz pana krále František, probošt ostřihomský.
Poté, co byl list sepsán, celá rada se usnesla, že být v Čechách do sv. Jana je příliš krátká doba, a bylo dohodnuto, že každý má být přítomen se svou mocí na tažení do Čech bez odkladů v den sv. Jakuba.