Římský, uherský a český král Zikmund Lucemburský (Sigismundi, Romanorum ac Ungarie et Bohemie regis) žádá papežský stolec, aby udělil Anně (Anna), dceři českého šlechtice Albrechta z Koldic (Albertus de Coldicz), a Půtovi z Častolovic (Potho de Czastolowicz), také českému šlechtici (ipsius regni Bohemie barones), dispens, na jejímž základě budou moci uzavřít manželství i přes pokrevní příbuzenství v třetím stupni (tercio inter se consanguinitatis gradu invicem coniuncti). Svou žádost zdůvodňuje následovně: oba zmínění šlechtici českého království, v němž se rozšířila věrolomná sekta husitů (perfida et destabili Hussitarum secta), patří mezi ty, kteří setrvávají věrni církvi a bojují, nakolik mohou, s heretiky, což jim přináší velké ztráty na jejich majetcích, zemích, lidech a hradech. Zmíněný Albrecht z Koldic má jedinou dceru Annu, a s husity nakaženými herezí, kteří by s ní mohli uzavřít sňatek, nechce mísit krev a vytvářet příbuzenské vztahy. Proto po poradě s příbuznými a přáteli, také pro obecné dobro a v souladu s vůlí římského, uherského a českého krále Zikmunda se zmíněný Albrecht z Koldic rozhodl provdat svou dceru Annu za zmíněného Půtu z Častolovic, aby se mocí vzniklou spojením obou rodin a jejich příbuzných mohli účinněji bránit útokům husitů.
Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur O.).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 166 (lib. III de vacantibus per fiat a. sexto)