Král Zikmund zastavuje Janu Předborovi z Radešína vsi milevského kláštera Klisín, Klisinec se dvorem, Jetětice a Hostovnice se všemi užitky, příjmy a příslušenstvím za 400 uherských zlatých k vyrovnání škod, utrpěných při obléhání hradu Karlštejna, a za to, že byl Jan dvakrát vzat do zajetí. Zikmund stanovuje, že Jan má vlastnit a užívat vesnice tak dlouho, dokud Zikmund, jeho nástupce jako český král nebo ti kteří jsou k tomu oprávněni, vesnice od tohoto nevyplatí, načež Jan bez překážek navrátí vesnice se vším příslušenstvím.
Deperditum: vyplývá z listiny Jana Předbora z Radešína z 11. listopadu 1463 (viz SOA Třeboň; Velkostatek Orlík nad Vltavou; inv. č. 54; sign. I A a 16)
Jan Předbor z Radešína 11. listopadu 1463 uznal, že od něj Jan z Rožmberka vyplatil zastavené vesnice za sumu 400 uherských zlatých. Jan Předbor z Radešína nemohl předat novému držiteli Zikmundovu zástavní listinu, neboť byla ztracena při pádu z koně do řeky jistého Jindřicha, který měl za úkol ji převézt.
Ztracená listina mohla být vystavena nejdříve v listopadu 1422 (spíše však ale až 1436, viz níže). Dne 8. listopadu 1422 byl uzavřen klid zbraní mezi posádkou obléhaného Karlštejna a Zikmundem Korybutovičem a Pražany. Mezi obránci byl tehdy vzpomenut Předbor z Radešína, otec příjemce listiny. Zemřel 6. června 1430 na Karlštejně, jeho synové Jan Předbor z Radešína a Pešík dále sloužili na hradě. Pešík získal 23. října 1436 náhradou za služby a utrpěné škody zástavní listinu na statky zbraslavského kláštera. Listina pro Jana Předbora z Radešína byla s největší pravděpodobností vystavena rovněž 23. října 1436, protože spolu s Pešíkem obdrželo tento den více karlštejnských žoldnéřů za obdobných podmínek zástavní listiny jako náhradu za ztráty utrpěné při obraně hradu.