IDChval z IDMachovic (Chval z Machovic správce kraje et cetera), IDAleš ze IDŽeberka (Aleš z Žebráka), bratři IDPetr a IDJan Zmrzlík ze IDSvojšína (Petr a Jan bratřie ze Svejšína řečení Zmrzlíci), IDJan Smil z IDKřemže (Jan řečený Smil z Křemže), IDPřibík z IDKlenové (Přibík z Klenového), IDMatěj Louda z IDChlumčan (Matiáš z Chlumčan), další zemané a krajané, města IDPísek (města Piesek), IDKlatovy (Klatovy), IDSušice (Sušice), IDDomažlice (Domažlice), IDPrachatice (Prachatice) informují purkmistra, konšely i obec IDStarého (purkmistróm, konšelóm i obci velikého) a IDNového Města pražského (nového) a IDMalé Strany (a menšieho měst pražských) o tom, že se po sněmu v IDPraze (v Praze) sešli na obecném sněmu v IDPísku (v městě Piesku), na kterém se usnesli:
1 Vyjadřují odhodlání hájit čtyři artikuly pražské i všechny jiné boží pravdy.
2 Oznamuji, že se zasadí spolu se všemi stoupenci zákona božího o řádné slyšení na základě Kristovy zvěsti a spisů doktorů prvotní církve, a to bez jakéhokoliv násilí.
3 Uvádí, že jinověrce budou pokorně snášet, trpět a zachovávat, pokud s nimi budou žít pokojně, zaručí svobodu čtyř artikulům na svých statcích, budou společně s nimi prosazovat řádného slyšení zákona božího a připojí se k obraně země, přičemž za jejich nápravu se budou pouze modlit.
4 Připouští řádnou a křesťanskou válku pouze v případě, že selžou ostatní způsoby řešení.
5 Vyhlašují dobrou vůli podřídit se světské moci, pokud by neodporovala zákonu božímu a k níž by se svobodně přidali.
6 Řády vyhlášené v církvi hodlají zachovat, nesmí však rušit poctivé řády prvotní církve.
7 Mimo to vyjadřují odhodlání bránit českou zemi proti cizozemcům, násilníkům i zhoubcům.
8 Ohlašují ochotu pomáhat jiným krajům udržet na uzdě všechny, kteří by neústupně narušovali božské řády a obecné dobré.
9 Konečně oznamují ochotu přijmout poučení a nápravu, pokud by někdo v uvedeném usnesení nalezl cokoliv v rozporu s vírou či proti obecnému dobru.
- A: N/A
- B: AHMP; aktuální uložení neověřeno
- C: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 273; inv. č. 340
- A: N/A
- B: N/A
- C: https://digi.ceskearchivy.cz/111336/2
- Palacký 1851, s. 27‒31.
- Miltner 1863, s. 315.
- Gabriel 1868, s. 52.
- Zap 1868, s. 237.
- Zap 1868b, s. 1039.
- Tomek 1879-IV, s. 344‒345.
- Košut 1890, s. 41‒42.
- Košut 1890b, s. 41‒42.
- Toman 1898, s. 112.
- Tomek 1899-IV, s. 340‒341.
- Bartocha 1900, s. 228.
- Sedláček 1911, s. 39.
- Sedláček 1926, s. 148.
- Vančura 1927, s. 183.
- Novák 1931, s. 5‒6.
- Teplý 1933, s. 45.
- Urbánek 1934, s. 94‒95.
- Mostecký 1940-I, s. 60.
- Hrejsa 1947–1948, s. 213.
- Bartoš 1953f, s. 78‒80.
- Bartoš 1965, s. 213.
- Šmahel 1982, s. 96.
- Šmahel 1987, s. 36.
- Šmahel 1993-III, s. 174‒177.
- Šimůnek 1997/1998, s. 6.
- Čornej 2000, s. 338.
- Jánský 2001-I, s. 170‒172, 300‒303.
- Prášek 2000, s. 45.
- Šmahel 2001, s. 197.
- Šmahel 2002-II, s. 1377‒1379.
- Šmahel 2021, s. 156‒157.
Múdrým a opatrným purkmistróm, konšelóm i obci velikého, nového a menšieho měst Pražských, nám v Bože milým. Službu svú hotovú napřed předsieláme, s upřiemnú žádostí všeho dobrého a spasitedlného. Páni a bratřie nám v Bože milí! Jakož na tom znamenitém a slavném sněmu u vás v Praze pán Buoh pro naše i jiné lidí hřiechy moci zřiezené světské i jiných řáduov křesťanských k pozdvižení nedopustil jest vyzdvihnúti; a my znamenajíce, že ač časem jedniem které věci dobré a bohu libé jíti nemohú, však neslušie vždy jinými časy o dobré přestati pracovati do Božieho nad námi všech smilovánie; a jakož vám jest i mnoho jiným dobrým lidem na tom sněmu u vás oznámeno, kterak my v krajích svých umienili sme sněm svuoj mieti, kterýžto sme den svaté Doroty nynie minulé v městě Piesku měli. Na němž sme s Boží pomocí pilně a snažně patřili a pracovali, kterak by čest a chvála Božie byla zvelebena, a lidé jedni druhé v svornost a v svatú jednotu v lásce bratrské mohli uvoditi, a v počatém dobrém v té při svaté zákona Božieho zachováni všichni společně býti. I učinili sme jednostajně svolenie, kteréž vám v tomto listu zavřené i také Kněze Milosti a mistróm zvláště posieláme; vás žádostivě prosiece, jestliže by co v tom našem svolení scestného proti vieře aneb obecnému dobrému uznamena-li, že nás toho vystřežete, jakožbychom my vám chtěli též učiniti bezpochybenie; zda-li by pán Buoh všemohúci tudy ráčil dáti některý svuoj dobrý a sobě libý počátek křesťanského sjednánie, a některaké popokojenie a poklizenie, k utěšení všech věrných křesťanóv, ježto sú sě zasadili v této zemi napřed o své spasenie a osvobozenie zákona Božieho. A na toť žádajíce prosíme vaší odpovědi listem vaším. Dán na sněmu našem obecném v městě Piesku, tu středu den svaté Doroty, léta et cetera XXVI, pod pečetí obecnú, kteréž ve při zákona Božieho všichni společně požíváme.
Chval z Machovic zprávce kraje et cetera, Aleš z Žeberka, Petr a Jan bratřie ze Svejšína řečení Zmrzlíci, Jan řečený Smil z Křemže, Přibík z Klenového, Matiáš z Chlumčan, i jiní zemané a krajené et cetera města Piesek, Klatovy, Sušice, Domažlice, Prachatice, i jiní na tom sněmu sebraní.
Léta od narozenie syna Božieho MCCCCXXVI, v tu středu den svaté Doroty, v městě Piesku byl jest sněm pánuov, rytieřuov, panoší, zeman a měst již jmenovaných napřed, pro chválu a čest Boží, a pro obecné dobré této země královstvie Českého. Na němžto stala sú sě svolenie dole popsaná:
Najprv tu při i ty čtyři artikule, o něž sú sě na počátku s jinými mnohými dobrými lidmi zasadili, i všecky jiné Božie pravdy k lidskému spasení potřebné, ty tvrditi, hájiti a brániti mienie s Boží pomocí a chtie, napřed čtením pána Krista a jeho zákonem i písmy svatých doktoróv prvotnie cierkve svaté.
Dále o slyšenie řádné, poctivé, pokojné a křesťanské vedle čtenie a zákona Božieho mienie a chtie se všemi věrnými k zákonu Božiemu příchylnými společně státi, jakož sú na počátku o ně stáli, hotovi byvše tu při a ty pravdy svaté, i ještě vždy jsúce a k témuž sě podávajíce, čtením Kristovým a zákonem jeho svatým i doktoróv svatých písmy okázati a provésti, beze všech bojóv tělesných, násilé, ukrutenstvie, obtiežení neřádných i útiskuov všelikterakých, jestliže je kdy v této zemi České to moci bude potkati, a v tom své vuole nemienie požívati, všem i každému to osvědčujíce.
Potom tu při zákona Božieho a ty artikule napřed psané s Boží napřed i s jiných dobrých a věrných lidí pomocí vedle naučenie čtenie pana Krista a jeho apoštolóv i jiného písma doktoróv svatých mienie řádně a křesťansky je držeti a vésti, jakož najdále budú moci a pán Buoh jim z své svaté milosti toho pojči a popřeje.
Také ktož by jich násilím, ukrutenstvím i jinými útisky všelikterakými přestali utiskovati, a jim i těm všem, ktož by s nimi v tom dobrém odpočívali a zuostávali, nebo chtěli odpočívati a zóstati, viece nechtěli překážeti ani překáželi, a když by svobodu tomu dobrému po svých zboží a poddaných dali a toho viece nekaceřovali ani tupili, sami hřiechóv zjevných nechajíce a po svých držení je stavujíce, a země brániti i jiných neřáduov stavovati pomáhali, a o slyšenie řádné svrchu psané s nimi stáli a pracovali: takové mienie v duchu tichém a pokorném snášeti, trpěti a zachovati a za ně sě modliti, aby pán Buoh dal jim té pře svaté poznánie; a takovým nemienie překážeti ani škoditi nepodobným obyčejem ižádným.
Item boje řádného a křesťanského z zákona čtenie svatého shledaného a založeného mienie požívati, ne z své vuole ale z núze, když by je od svrchu psaného dobrého kto násilím chtěl tisknúti, a když by od toho tištěnie jiným ižádným lehčejším obyčejem nemohl odvrácen býti. Ale bojóv neřádných a nekřesťanských a v písmě zákona nového nezaložených mienie a chtie sě vystřiehati a jich nechtie pomáhati ižádnému.
Item moci zřiezené světské hotovi jsú poddáni býti vedle zákona Božieho, kteráž by byla řádně vyzdvižena a k niež by svú vuoli přidali; k takové chtie hleděti vším hodným poslušenstvím.
Item kteříž by kolivěk řády křesťanští a prospěšní ve všech staviech v zemi České byli vyzdviženi vedle Boha, ty chtie držeti a zachovati, a prvních řádóv řádných a poctivých křesťanských nemienie ani chtie rušiti.
Item země České řádně pomocni chtie býti od cizozemcóv i od jiných neřádných násilníkóv a zhúbcí, ježto proti Bohu i vieře jsú, hájiti a brániti do svých statkóv i životóv ztracenie řádem svrchu psaným.
Item s svým krajem v tom svolení jiným krajóm a městóm, kteříž by v témž dobrém napřed psaném odpočívali a zóstávali, nebo chtěli odpočívati a zóstati, chtie zavázáni býti řádem již řečeným jim pomáhati, když jim toho dobrého zasě chtieti budú pomocni býti.
Item těm, kteřížby co zjevně proti čtení svatému neustupně vedli, a proti řádu božskému a křesťanskému i proti obecnému dobrému stáli, nemienie jim v tom nakládati ani sě s nimi v těch věcech spojovati, ale jim v takových úmyslech, což na nich jest, odpierati.
Pakli by kteří světští nebo duchovní, neb jedna kterákolivěk osoba křesťanská, v tomto našem svolení svrchu psaném co takového znamenala, ježto by proti vieře aneb proti obecnému dobrému této země královstvie Českého bylo, a nás řádně a křesťansky z zákona Božieho naučili a zpravili, nebo naučila a zpravila: zprávu a rozum zdravější a lepší hotovi jsme přijieti, a což by bylo nehodného, to opraviti milostivě bez pochybenie.
„Haec litera nec non articuli praescripti registrati et inserti sunt de mandato Communitatis Magnae, anno domini MCCCCXXVI, die dominico dominicae Invocavit, tempore regiminis Jacobi Ferratoris."
Překlad
Anno domini M° et cetera XXVI°, feria IIII die sancte Dorothee, in ciuitate Piesk facta est congregacio dominorum, militum, clientum, terrigenarum et ciuitatum, videlicet Piescensis, Glatowiensis, Sussicensis, Prachaticensis, Domazlicensis et finium circumiacencium, inprimis propter laudem et honorem dei et commune bonum huius terre regni Boemie. In qua quidem congregacione facti sunt consensus infrascripti:
Inprimis illam causam et illos quatuor articulos, pro quibus se inprimis opposuerunt cum aliis multis bonis et fidelibus hominibus, et omnes alias deicas (sic) veritates ad salutem humanam necessarias, illas firmare, protegere et defendere intendunt cum dei adiutorio et voluntate, inprimis cum evangelio domini Christi et eius lege, et scripturis doctorum sanctorum primitine ecclesie sancte.
Item pro audiencia ordinata, honesta, pacifica et cristiana iuxta evangelium et legem domini intendunt et volunt cum omnibus fidelibus ad legem dei inclinatis instare, prout inantea semper pro eodem institerunt, parati existentes illam causam et illas veritates sanctas (sic) et adhuc semper existunt et ad illud idem se subicientes evangelio Christi et lege eius sancta et doctorum sanctorum scripturis ostendere et perducere sine omnibus preliis corporalibus, violentia, crudelitate, grauaminibus inordinatis et oppressionibus omnimodis, et hoc si illam audientiam umquamin hac terra Boemie habere poterunt, et in hoc propria voluntate uti non intendunt, omnibus et cuilibet hoc protestando.
Postea illam causam legis dei et illos articulos praescriptos inprimis cum dei et aliorum bonorum et fidelium hominum adiutorio iuxta informacionem evangelii domini Christi et eius apostolorum et iuxta alia scripta doctorum sanctorum intendunt ordinate et christiane tenere et producere, quanto magis poterunt, et dominus deus eis ex sua sancta gratia concedet et fauebit.
Eciam quicunque eos violencia, crudelitate et aliis grauaminibus quibuscunque cessarent opprimere, et eis cum illis omnibus, qui cum ipsis in hoc bono requiescerent et permanerent, aut volunt requiescere et permanere, et ulterius nollent nocere neque nocerent, et dům darent libertatem illi bono in suis dominiis et subditis, et hoc bonum ulterius non hereticarent neque condempnarent, soli peccata manifesta deserentes et in suis dominiis et possessionibus ea intercipientes, terram defendere et alias deordinaciones intercipere adiuuarent, et pro audientia ordinata praescripta cum eis instarent et laborarent: tales intendunt in spiritu míti et humili supportare, pati et conseruare et pro eisdem orare, ut dominus deus det eis illius cause cognicionem, et talibus non intendunt nocere ullomodo inconuenienti.
Item bello ordinato et christiano ex lege evangelii sancti adinuento et fundato intendunt uti, non ex propria voluntate sed ex oppressione, quando aliquis a praescripto bono violencia vellet eos arcere, dummodo a tali oppressione nullo alio leuiori modo posset auerti. Sed a bellis inordinatis et inhumanis in scriptura legis noue non fundatis intendunt et volunt se preseruare, nec ad talia bella volunt cuiquam suffragari.
Item potestati seculari ordinate parati sunt subjici iuxta legem dei, que esset ordinate erecta, et ad quam ipsi suam voluntatem adhiberent, ad talem potestatem volunt intendere tota debita obedientia.
Item quecunque ordinaciones christiane et profuture in omnibus statibus terre Boemie fuerint erecte secundum deum, illas volunt tenere et obseruare, et priores ordinaciones ordinatas et honestas christianas non intendunt nec volunt violare.
Item terre Boemie ordinate volunt suffragari et eam contra alienigenas et alios inordinatos violentatores et deuastatores, qui contra deum et fidem sunt, defendere et tueri usque ad suarum rerum et corporum perdicionem ordine praenotato.
Item cum suo districtu in hoc consensu aliis districtibus et ciuitatibus in eodem bono praescripto requiescentibus et permanentibus, aut volentibus requiescere et permanere, volunt obligari ordine praedicto eis auxiliari, si et in quantum circa tale bonum eis vice reciproca fuerint adjutores.
Item illis qui quicquid patenter contra evangelium sanctum pertinaciter producerent et contra ordinem diuinum et christianum et contra commune bonum starent, non intendunt eis in hoc cooperari, nec cum eis in talibus factis uniri, sed eis in talibus conceptibus, quantum in eis est, contraire.
Si autem aliqui seculares uel spirituales, aut una quecunque persona christiana in hoc nostro consensu praescripto aliquid notaret, quod esset contra fidem aut contra commune bonum terre regni Boemie, et nos ordinate et cristiane ex lege dei informarent et dirigerent, aut informaret et dirigeret, informacionem et intellectum seu racionem saniorem et meliorem parati sumus assumere, et quicquid fieret indignum, hoc emendare volumus pie sine dubio.