Král Zikmund uděluje svému věrnému Oldřichovi z Rožmberka a jeho dědicům vzhledem k jeho věrným službám vrchnostenská práva nad městem Veselí nad Lužnicí (in opido Wesels) včetně královské berně (omne ius nostrum et bernam nostram regalem), kterou mají držet, resp. vybírat bez jakýchkoliv překážek.

1. Zikmund Lucemburský: gismdus. dei gra. imp. roman. se emp. augustus a hungari. et. rex; falzum uherské sekretní červené pečeti v misce z přírodního vosku; na pergamenovém proužku1 Sekretní pečeť byla Rynešovou posouzena jako pravá (LOR I, s. 257, č. 366 ). Mareš 1895, s. 376 se k pečeti nevyjadřuje. Maráz 1998, s. 71, pozn. 94, doložil, že pečeť je falzum.

• Na plice vpravo: Ad mandatum domini regis Michael prepositus Boleslaviensis.

• A: domnělý originál (falzum); pergamen
• B: insert ve vidimusu opata vyšebrodského a zlatokorunského a některých šlechticů z 21. srpna 1454 v Českém Krumlově
• C: insert ve vidimusu opata zlatokorunského, faráře krumlovského u sv. Víta a některých šlechticů z 3. ledna 1456 v Českém Krumlově

• A: SOA Třeboň; Velkostatek Třeboň; inv. č. 71, sign. I A 1 A α č. 50d
• B: SOA Třeboň; Cizí rody Třeboň; inv. č. 164, kart. 48
• C: SOA Třeboň; Velkostatek Třeboň; inv. č. 88, sign. I A 1 A α č. 50e

• A: N/A
• B: N/A
• C: N/A

• LOR I, s. 257, č. 366 

• Schmidt 1894 / 1895, s. 321, č. 13 (němčina)
• RI XI, č. 4687 (němčina; podezření z falšování)
• ZR, s. 221, č. 1621  (čeština)
• RI XI NB/3, s. 322‒323, č. 235 (němčina; falzum)

• Sedláček 1884-III, s. 178
• Schmidt 1894 / 1895, s. 189, č. 13
• Mareš 1895, s. 376
• Šimková 1976, s. 53
• Maráz 1998, s. 55
• Šimůnek 2005, s. 39
• Bar 2014, s. 100

Falzum dostatečně doložil Schmidt 1894 / 1895 a Mareš 1895, ale už Sedláček 1884-III vyjádřil určité pochybnosti o pravosti listiny. Falzum je psáno stejnou rukou jako falešná listina z 21. prosince 1421 (1421_12_21b_ZZ) a jeho diktát odpovídá diktátu padělané donace lomnické tvrze (regest ). Šimůnek 2005 správně odmítá interpretaci Šimková 1976, která zaměňuje Veselí nad Lužnicí s městem Vysoké Veselí. To patřilo šlechtici Čeňkovi z Vartenberka. Bezprostřední okolnosti a účel falšování nejsou však jasné. Jisté je, že páni z Rožmberka disponovali královskou berní z města Veselí nad Lužnicí ještě v padesátých letech 15. století (Pelikán 1953, s. 43‒44, č. 103 ).