Král IDZikmund se přiznává k dluhu 7000 kop pražských grošů vůči IDOldřichovi z IDRožmberka za zakoupení jeho panství IDŽíželice (zizeliczke zbožie) se vším příslušenstvím. Proto IDZikmund zastavuje IDOldřichovi a jeho dědicům jako zálohu (miesto základu) panství IDHluboká (zbožie hluboczkeho) s dávkami, lesy, rybníky, užitky a veškerým příslušenstvím. IDOldřich a jeho dědicové mají toto panství spravovat a užívat tak, jak to činili IDZikmund a jeho předkové, čeští králové, dokud IDZikmund nebo jeho nástupci nezaplatí IDOldřichovi nebo jeho dědicům 7000 kop pražských grošů v hotovosti. Král IDZikmund slibuje, že nebude IDOldřichovi a jeho dědicům bránit v držení panství IDHluboká, dokud nebude vykoupeno ze zástavy.
- IDZikmund Lucemburský: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDČeněk z IDVartenberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDVilém z IDHázmburka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDJan Městecký z IDOpočna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDJan Švihovský z IDRýzmberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- A: N/A
- B: SOA Třeboň; Velkostatek Hluboká; sign. I 1 A β č. 12
- Schmidt 1894 / 1895, s. 321, č. 14 (němčina; falzum)
- RI XI, č. 4688 (němčina; bez podezření)
- ZR, s. 165, č. 1183 a s. 221, č. 1622 (čeština; podezřelá listina)
- RI XI NB/3, s. 323‒324, č. 236 (němčina; falzum)
- Sedláček 1890-VII, s. 137 (bez podezření)
- Schmidt 1894 / 1895, s. 189‒190, č. 14
- Mareš 1895, s. 376‒377
- Šimková 1976, s. 45
- Maráz 1998, s. 55
- Šimůnek 2005, s. 52, 63
Listina se dochovala pouze jako soudobý opis. Na falzum ukazuje především nápadný formulář listiny (dále tomu nasvědčuje chybějící místo vydání a chybějící roky vlády i dodateční šlechtičtí spolupečetitelé) a především její obsah, který je ve zjevném rozporu s historickými fakty (podle Schmidt 1894 / 1895 a po něm i Mareš 1895, s. 376, který mylně předpokládá, že místem vydání bylo město IDKutná Hora). Na počátku 20. let se za neznámých okolností IDOldřich vzdal panství IDŽíželice ve prospěch IDJindřicha z IDVeselí (zemř. 1434) a později neudělal nic pro to, aby panství znovu získal.1 To se nakonec dostalo do královské komory až na konci 15. století.
IDOldřich využil svých dřívějších práv k IDŽíželicím, aby získal panství IDHluboká (Šimůnek 2005, s. 52). IDHlubokou však IDZikmund několikrát udělil v letech 1420-1421 rytířům z IDLobkovic (AČ I, s. 538‒539 ). Když IDOldřich marně uplatňoval své nároky, zřejmě předpokládal, že část hlubockého panství patří purkrabímu ze IDZvíkova (Šimůnek 2005, s. 63; viz komentář k regestu regest). IDOldřich se IDZvíkova zmocnil na příkaz krále nejpozději na podzim roku 1431 (viz komentář k regestu regest). Ještě před postoupením hradu IDOldřichovi však IDZikmund nařídil zvíkovskému purkrabímu IDKunátovi Kaplířovi ze IDSulevic, aby předal hlubocké vesnice IDMikuláši I. z IDLobkovic (regest regest).2 IDOldřich proto nechal zhotovit další falzum datované 23. května 1432, kterým IDZikmund údajně nařizoval poddaným panství IDHluboká, IDMilevsko a IDTýn nad Vltavou, aby holdovali IDOldřichovi z IDRožmberka (regest regest). Protože si však IDOldřich nenechal ani jedno z oněch falz vidimovat, není jasné, zda je vůbec veřejně prezentoval, ačkoli víme, že si IDOldřich skutečně činil nárok na některé hlubocké vesnice.
Podle Schmidta vzniklo falzum v letech 1437 až 1457 (Schmidt 1894 / 1895, s. 190). Terminus ante quem je však listina krále IDLadislava Pohrobka z 24. srpna 1454 pro IDOldřicha z IDRožmberka, kterou byly některé hlubocké vesnice vráceny hradu IDZvíkov (edice: AČ XV, s. 302, č. 18 . Šimůnek 2005, s. 63 však tvrdí, že toto potvrzení se netýká dřívějších nároků pánů z IDRožmberka na hrad IDHluboká). Lze se jen domnívat, že falzum vzniklo během neshod mezi bratry IDMikulášem II. a IDJanem z IDLobkovic kolem roku 1445 (AČ IV, s. 400‒401, č. 6 ; LOR III, s. 207‒208, č. 287 ; srov. Schmidt 1894 / 1895, s. 196 a regest regest).
1: Teze (Kubíková 2004, s. 59), že v roce 1421 IDOldřich skutečně postoupil IDŽíželice králi IDZikmundovi, se opírá pouze o toto falzum.2: IDKunát Kaplíř podal zprávu v listu IDOldřichovi z 29. července 1433 (LOR I, s. 156‒157, č. 230 , zde s. 157): abych ty vsi, kteréž jsem od IDHluboké mocí držal, statečnýmu rytíři IDMikulášovi z IDLobkovic seděním na IDHluboké zase postoupil a více jemu na ně nesahal.