Král Zikmund se přiznává k dluhu 7000 kop pražských grošů vůči Oldřichovi z Rožmberka za zakoupení jeho panství Žíželice (zizeliczke zbožie) se vším příslušenstvím. Proto Zikmund zastavuje Oldřichovi a jeho dědicům jako zálohu (miesto základu) panství Hluboká (zbožie hluboczkeho) s dávkami, lesy, rybníky, užitky a veškerým příslušenstvím. Oldřich a jeho dědicové mají toto panství spravovat a užívat tak, jak to činili Zikmund a jeho předkové, čeští králové, dokud Zikmund nebo jeho nástupci nezaplatí Oldřichovi nebo jeho dědicům 7000 kop pražských grošů v hotovosti. Král Zikmund slibuje, že nebude Oldřichovi a jeho dědicům bránit v držení panství Hluboká, dokud nebude vykoupeno ze zástavy.
- Zikmund Lucemburský: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Čeněk z Vartenberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Vilém z Házmburka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Městecký z Opočna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Švihovský z Rýzmberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- A: N/A
- B: SOA Třeboň; Velkostatek Hluboká; sign. I 1 A β č. 12
- Schmidt 1894 / 1895, s. 321, č. 14 (němčina; falzum)
- RI XI, č. 4688 (němčina; bez podezření)
- ZR, s. 165, č. 1183 a s. 221, č. 1622 (čeština; podezřelá listina)
- RI XI NB/3, s. 323‒324, č. 236 (němčina; falzum)
- Sedláček 1890-VII, s. 137 (bez podezření)
- Schmidt 1894 / 1895, s. 189‒190, č. 14
- Mareš 1895, s. 376‒377
- Šimková 1976, s. 45
- Maráz 1998, s. 55
- Šimůnek 2005, s. 52, 63
Listina se dochovala pouze jako soudobý opis. Na falzum ukazuje především nápadný formulář listiny (dále tomu nasvědčuje chybějící místo vydání a chybějící roky vlády i dodateční šlechtičtí spolupečetitelé) a především její obsah, který je ve zjevném rozporu s historickými fakty (podle Schmidt 1894 / 1895 a po něm i Mareš 1895, s. 376, který mylně předpokládá, že místem vydání bylo město Kutná Hora). Na počátku 20. let se za neznámých okolností Oldřich vzdal panství Žíželice ve prospěch Jindřicha z Veselí (zemř. 1434) a později neudělal nic pro to, aby panství znovu získal. To se nakonec dostalo do královské komory až na konci 15. století.
Oldřich využil svých dřívějších práv k Žíželicím, aby získal panství Hluboká (Šimůnek 2005, s. 52). Hlubokou však Zikmund několikrát udělil v letech 1420-1421 rytířům z Lobkovic (AČ I, s. 538‒539 ). Když Oldřich marně uplatňoval své nároky, zřejmě předpokládal, že část hlubockého panství patří purkrabímu ze Zvíkova (Šimůnek 2005, s. 63; viz komentář k regestu ). Oldřich se Zvíkova zmocnil na příkaz krále nejpozději na podzim roku 1431 (viz komentář k regestu ). Ještě před postoupením hradu Oldřichovi však Zikmund nařídil zvíkovskému purkrabímu Kunátovi Kaplířovi ze Sulevic, aby předal hlubocké vesnice Mikuláši I. z Lobkovic (viz regest ). Oldřich proto nechal zhotovit další falzum datované 23. května 1432, kterým Zikmund údajně nařizoval poddaným panství Hluboká, Milevsko a Týn nad Vltavou, aby holdovali Oldřichovi z Rožmberka (viz regest ). Protože si však Oldřich nenechal ani jedno z oněch falz vidimovat, není jasné, zda je vůbec veřejně prezentoval, ačkoli víme, že si Oldřich skutečně činil nárok na některé hlubocké vesnice.
Podle Schmidta vzniklo falzum v letech 1437 až 1457 (Schmidt 1894 / 1895, s. 190). Terminus ante quem je však listina krále Ladislava Pohrobka z 24. srpna 1454 pro Oldřicha z Rožmberka, kterou byly některé hlubocké vesnice vráceny hradu Zvíkov (edice: AČ XV, s. 302, č. 18 . Šimůnek 2005, s. 63 však tvrdí, že toto potvrzení se netýká dřívějších nároků pánů z Rožmberka na hrad Hluboká). Lze se jen domnívat, že falzum vzniklo během neshod mezi bratry Mikulášem II. a Janem z Lobkovic kolem roku 1445 (AČ IV, s. 400‒401, č. 6 ; LOR III, s. 207‒208, č. 287 ; srov. Schmidt 1894 / 1895, s. 196 a regest ).