Benedikt (Benedictus), klerik vratislavské diecéze (clericus Wratislaviensis diocesis) a syn notáře z Głogówku (filius notarii opidi Glogovie Superioris), žádá papežský stolec, aby mu byla udělena provize k farnímu kostelu v Nowe Cerekwii (Novacatholica), jehož roční důchod nepřevyšuje 18 hřiven stříbra a který se uvolnil následujícím způsobem: po smrti Martina, posledního rektora zmíněného kostela, který zemřel mimo papežskou kurii, sice přijal kostel na základě papežské expektance Mikuláš Gramus z Osoblahy (Nicolaus Gramus de Hoczempolcz) a na základě konečného rozsudku (per sententiam diffinitivam) ho také nabyl, ale zároveň ho držel společně s farním kostelem v Biskupicích (in Peyskopicz), z něhož užíval důchod nad rámec jemu udělené papežské dispense, čímž dle žadatele evidentně porušil papežskou konstituci „Execrabilis“. Z toho důvodu nenáleží řečenému Mikuláši Gramusovi žádná práva k zmíněnému kostelu v Nowe Cerekwii. Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur pro utroque O.).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 132 (lib. XVI de vacantibus per fiat a. secundo)