IDOldřich II. z IDRožmberka se omlouvá IDcísaři Zikmundovi (římský ciesaři), že nemůže vyhovět jeho žádosti z 29. června, poslanou po IDChvalovi z IDChmelné1 (Chvalovi) a doručenou až dnes 3. července v důsledku jeho setrvání už od suchých dnů (od suchých dnóv) 22.‒25. května v IDPraze (s Prahy), aby poslal své lidi k obléhání IDSionu (k Syonu) IDJana Roháče z IDDubé, protože mnoho lidí potřebuje k boření IDPříběnic (o Přibenice); kromě toho si stěžuje na IDJana Smila z IDKřemže (Smileck) a IDZmrzlíka ze IDSvojšína (Zmrzlík), kteří se proti němu opět bouří a buď hodlají škodit jeho lidem, nebo jako v případě IDZmrzlíka na IDZvíkově (k Zviekovu) již škodí, proto prosí IDcísaře, aby proti IDSmilovi, IDZmrzlíkovi a IDZbyňkovi Zajíci z IDHazmburka (Sbyňkovi) zakročil. IDOldřich dodává, že by rád osobně za IDcísařem přijel, ale brání mu v tom nemoc.
1: Identifikace podle Rynešové (LOR I, s. 222, pozn. 3 ). Ke IDChvalovi z IDChmelné viz Šimůnek 2005b, s. 202‒213.
- A1: N/A
- A2: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 390b; inv. č. 471
- B: ANM Praha; Sbírka C ‒ muzejní diplomatář; sub anno
- A1: N/A
- A2: https://digi.ceskearchivy.cz/111467/2
- B: N/A
- Wagner 1888, s. 180.
- Tomek 1906-VI, s. 35.
- Schmidt 1908, s. 355.
- Šmahel 1993-III, s. 318.
- Kavka 1998, s. 244.
- Šindelář 2001, s. 20.
- Šmahel 2002-III, s. 1689.
- Čornej 2003, s. 328‒329.
- Kubíková 2004, s. 79.
Najnepřemožený římský ciesaři a pane, pane mój milostivý! Službu svú vzkazuji Vašie velebnosti jakožto pánu mému milostivému. A tak jakož mi Vaše velebnost psala jest, ať bych své lidi k Syonu poslal, jakož mi Vaše Milost prvé psala a při Chvalovi skázala et cetera, tomuť sem srozuměl. Rač Vaše Milost věděti, že je Chval ještě s Prahy od suchých dnóv ke mně nepřijezdil a také mi prvé Vaše Milost nikdy neobeslala krom tiemto listem, kterýž mi jakožto dnes dán. Protož, milostivý pane, rač věděti, žeť není velmi mnoho mám činiti svémi dlužníky, ježto mi s nimi velmi češko jest; také se bych měl o Přibenice konec mieti, a žeť by mě měly k boření stúpeny býti, tuť musím mnoho svých lidí k tomu boření mieti, abych opatřen v tom byl a škod se varoval. Také Smileck se proti mně búří a mém chudým lidem škoditi miení, na které od Tvé Milosti řádné zápisy mám; také Zmrzlík béře mém chudým lidem, které k Zviekovu držím a za své dědictvie vaším kázáním a pro vaše dobré v svú moc převedl. A jáť sem toho bohdá proti Vašie Milosti nikdy nezaslúžil, by Vaše Milost komu na tom zboží co měl zapsati, kteréž prvé od Vašie Milosti zapsáno a řádné listy na to mám. Přes to přese všecko chciť se rád k tomu přičiniti, což najspieš budu moci beze lsti. A pakliť bych vždy tomu není beze lsti nic nemohl učiniti, věřímť Vaší Milosti jakožto pánu mému milostivému, že mi Vaše Milost za zlé jmieti nebude. Neb Vaše Milost dobře vie, žeť sem tyto léta mnoho pro Vašie Milost stratil a vždy vedle Vašie Milosti stál jakožto věrný služebník váš a bohdá do té smrti státi miením. Protož, milostivý pane, rač Vaše Milost Smilkovi a Sbyňkovi psáti, aby se mnú nezacházeli a toho v dobré mieře nechali státi, až bych sám k Vašie Milosti přijel. Nebť bych byl rád k Vašie Milosti tyto minulé suché dny přijel, tohoť sem pro svú nemoc učiniti nemohl; než již sem se něco málo podhojil, že bohdá k Vašie Milosti jeti budu moci. A což mi Vaše Milost dále rozkáže, v tomť chci snažnost svú učiniti jakožto pánu mému milostivému. Dán v Crumlově feria IIII. post Petri et Pauli, anno et cetera XXXVII°.