Král Zikmund žádá všechny vazaly, rytíře, panoše a města zemí zhořelecké (Gorlitz), žitavské (Zittaw), budyšínské (Budissin), lobavské (Lübaw), lubáňské (Luban) a kamenecké (Camentz), aby vyslali své vyslance na den 2. března 1422 do Olomouce (Olmüntz). Sněm, na který byli adresáti pozváni již dříve, se nemůže uskutečnit v původně plánovaném termínu 24. února (von dinstag nehst vorgangen 3. února 1422 obir drey wochen), protože Zikmund v tuto dobu plánuje obléhání hradu a města Uherského Ostrohu (Steynitz), na němž se domluvil s moravskými pány (das uns dieselbe zeit wirdt gebören mit Steynitz umme zu geen, nach dem und wir das mit den Meherrischen herren vorlassen haben).
- RI XI, č. 4722
- Kaar 2010, s. 128, č. 8
Z listu lze rekonstruovat deperditum: pozvání stavů Šestiměstí do Olomouce na den 24. února 1422 (viz regest ). Toto pozvání bylo spojováno (RI XI, č. 4716) s plánovaným sněmem slezských stavů se Zikmundem, jenž byl svolán 29. ledna na 17. února 1422 rovněž do Olomouce (viz regest ). Protože však v pozvání Slezanů z 29. ledna se výslovně mluví jen o Slezsku a ve výše regestovaném listu je v souvislosti s původním pozváním Šestiměstí jednoznačně řeč o jiném termínu, vše nasvědčuje tomu, že Zikmund zřejmě plánoval dvě separátní shromáždění ‒ 17. února se zástupci slezských knížectví a o týden později se zástupci Šestiměstí. Odloženy byly evidentně oba termíny s tím, že ke schůzce Zikmunda se zástupci Slezska i Šestiměstí nakonec došlo 15.‒18. března 1422 v Kroměříži (RI XI, č. 4823‒4830). K tomuto zpoždění došlo i přesto, že původně uváděný důvod ‒ Zikmundovo tažení k Uherskému Ostrohu ‒ mezitím odpadl; Zikmund totiž toto husitské město oblehl až v první polovině dubna (Válka 2005, s. 43‒45).