Papež Martin V. nařizuje proboštu kroměřížského kostela v olomoucké diecézi (preposito ecclesie Cremsirensis Olomucensis diocesis), aby udělil bakaláři práva a arcijáhnovi břeclavskému v olomoucké diecézi Václavu Sindlinimu z Brna (Wenceslaum Sindlini de Brunna, archidiaconum Breczlaviensem Olomucensis diocesis, bacallarium in decretis), poté co se ujistí o jeho způsobilosti, kanonikát s prebendou v pražském kostele sv. Apolináře (ecclesie s. Apollinaris Pragensis), jejichž roční důchod nepřevyšuje 10 hřiven stříbra. Zmíněný kanonikát s prebendou se uvolnil dobrovolnou rezignací kanovníka zmíněného kostela Zikmunda z Budějovic (Sigismundus de Budweys, canonicus ecclesie s. Apollinaris Pragensis), kterou má zmíněný exekutor přijmout z moci papežské.1 Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že zmíněný Václav Sindlini, jak tvrdí, drží vedle uvedeného arcijáhenství také kanonikáty s prebendami v kostele sv. Petra v Brně (s. Petri in Brunna) v olomoucké diecézi a v kostele sv. Petra v Mělníku (s. Petri in Melnico) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), jejichž roční důchod společně nepřevyšuje 30 hřiven stříbra, a také že byl řádnou autoritou přijat za kanovníka olomouckého kostela. K zmíněnému nařízení papež připojuje, ať zmíněný exekutor dohledné na to, zda se ve věci rezignace nejedná z obou stran o nepravost či podplácení (pravitas … seu eciam corruptella), neboť je málo pravděpodobné, že by se někdo dobrovolně zbavoval beneficia získaného značným úsilím, aniž by k tomu měl významný důvod.
1: Viz regest.
- A: N/A
- B: AAV; R. Lat. 228 (Mart. V. a. V.; De prebendis vacantibus)