Papež Martin V. nařizuje purkmistrovi, přísedícím a konšelům města Žitava (magistro civium, scabinis et consulibus communitatis Zittavie) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), aby pod hrozbou trestu exkomunikace do šesti měsíců uhradili všechny dlužné platy konventu celestinského kláštera sv. Ducha v Ojvíně (monasterii s. Spiritus Montisparacliti in Oyvin ordinis Celestinorum) u města Žitava (prope Zittaviam), který je přímo podřízen papežskému stolci (ad apostolicam sedem nullo medio pertinentis), a nadále je vypláceli ve stanovených termínech. Svůj mandát zdůvodňuje následujícím způsobem: zmíněnému klášteru, který byl založen římským císařem a českým králem Karlem IV. (Carolum, Romanorum imperátorem et regem Boemie), zapsal řečený zakladatel a později také český král Václav IV. (Vincislaum, regem Bohemie), k jejichž komoře zmíněný klášter náleží, určité platy, které mělo vyplácet město Žitava. Ovšem v mnoha předchozích letech zmíněné město tuto povinnost neplnilo. Pokud by nebyly platy vyplaceny, jak ty dlužné, tak také do budoucna, nemůže být konvent, v němž je mnoho mnichů příkladného života, a klášter obehnaný hradbami, v němž hledají útočiště mnozí dobří muži oloupení a vyhnáni viklefisty (Euclifistis!), ochráněn a zaopatřen. Tím by hrozilo velké nebezpečí, že toto místo padne do rukou heretiků, a pokud by se tak stalo, pak na jednu stranu by se toto místo stalo pro svou příhodnou polohu pevným opěrným bodem zmíněných heretiků, na stranu druhou by to mohlo přinést krveprolití, škody a ztráty nejen věřícím v sousedních oblastech, ale především městu Žitavě. Proto papež, pakliže je výše řečené pravdivé (si ita est), činí výše uvedené nařízení, aby se předešlo škodám a aby heretici nemohli rozšířit svou moc.