Přepis regestovaného dokumentu

My Oldřich z Rosenberka vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, jakož slovutní panoše Jan Čapek s Sán, najvyšší hauptman, a jiní staršie vojska sirotčieho s námi jsú příměřie, s našimi služebníky i poddanými i holdovními, učinili, jakož listové hlavní dále ukazují, protož, jakož jsú staršie vojska sirotčieho statečného rytieře Jana Smilka z Cřemže v to příměřie k sobě přijali a zaň slíbili, též i my tiemto listem pode ctí a pod věrú to příměřie, kteréž jest umluveno, slibujem se všemi služebníky svými a poddanými zdržeti a zachovati, holduov nepřivětčujíc bez přerušenie všelikakého. A jestliže by sě co od nás neb od našich svrchu psanému Smilkovi, služebníkom jeho i poddaným i holdovním, v tom příměřie beze lsti stalo, tehdy to máme a slibujem opraviti podle rozkázánie Janova Čapkova již psaného, a to po jeho rozkázánie ve dvú nedělí najprv příščích. Pakli bychom toho neučinili, tehdy sě známe, že jsme čest a věrú propadli podle zápisu, který máme s staršími vojska sirotčieho, jakož v hlavních listech stojí psáno. Tomu na potvrzenie naší jsme pečeť přitiskli a prosili sme slovutných panoší Václava z Lobkovic, hautmana Boleslavského, a Jeníka z Mečkova, kteríž jsú své pečeti na svědomie přitiskli k tomuto listu. Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtrstého třidcátého třetieho, ten pátek před svatú Sophií.