Bakalář práva Jan Zul Ondřejův z Pelhřimova (Johanem Andree de Pelhrzynow, bacallarium in decretis) žádá papežský stolec, aby mu udělil provizi k farnímu kostelu ve vsi Kmetiněves (in Kmetynawes) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), jehož roční důchod nepřevyšuje 15 hřiven stříbra, a jenž se uvolnil tímto způsobem: Mikuláš Prachovec (Nicolaus Prachowecz), který byl přívržencem Konráda z Vechty (Conrado), kdysi arcibiskupa pražského (quondam archiepiscopo Pragensi olim) a nyní usvědčeného schismatika (nunc in scismate constituto), se svobodně vzdal k rukám řečeného arcibiskupa Konráda kostela v Kmetiněvsi; bývalý arcibiskup rezignaci přijal a následně uvedl a potvrdil k řečenému kostelu jistého Jana z Teplic (quendam Johannem de Teplicz), kněze (presbiterum) a nenapravitelného schismatika (notorium scismaticum). K témuž kostelu z důvodu výše uvedené vakance či jiného způsobu uprázdnění uvedeného kostela prezentovaly Johanka (Johanca) a Uršula z Holštejna (Ursula de Holsteyn) a Johanka z Vrutic (Johanca de Vynczic), řádové sestry premonstrátského kláštera v Doksanech (moniales professe monasterii Doxanensis), Janovi Železnému (Johanni), olomouckému biskupovi (Dei gracia episcopo Olomucensi) a papežem pověřenému administrátorovi pražského arcibiskupského stolce (administratori in spiritualibus et temporalibus ecclesie Pragensis per Sanctitatem Vestram deputato), a jeho vikářům in spiritualibus řečeného Jana Ondřejového z Pelhřimova. Jejich prezentaci přijali Jan z Kralovic (Johannes Kalewicz) a Jan z Dubé (Johanco de Duba), kanovníci metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze (canonici ecclesie Pragensis predicte) a vikáři in spiritualibus pražského arcibiskupa (vicarii de spiritualibus dicti archiepiscopi), schválili výše zmíněnou rezignaci a následně uvedli řádnou autoritou (auctoritate ordinaria) a za dodržení všech práv řečeného Jana Ondřejového k farnímu kostelu v Kmetiněvsi. Žadatel, jenž musel pro svou horlivost ve víře opustit rodnou zemi a žít jako exulant v cizině, má pochybnosti, zda je takto učiněné uvedení ke kostelu v Kmetiněvsi v souladu s právem a papežskými nařízeními, a proto žádá o provizi z moci papežské. Tomuto udělení nemá vadit (non obstantibus) kanonikát s prebendou kapituly u kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (ecclesie s. Petri Wissgradensis prope Pragam), na něž získal papežskou provizi a jejichž roční důchod nepřevyšuje 25 hřiven stříbra, dále beneficium u oltáře sv. Kříže v katedrálním kostele sv. Víta v Praze (altare s. Crucis in dicta Pragensis ecclesia), o který vede spor v apoštolském soudním paláci, a jehož roční důchod nepřevyšuje 13 hřiven stříbra; o tato beneficia ho však připravili viklefité a husité.
Papežský vicekancléř schvaluje supliku bez výhrad (Concessum ut petitur).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 186 (lib. IV de vacantibus per concessum a. octavo)