Vratislavští vyslanci Michal Bank (Michil Bamkaw) a Hanuš Megerlein (Hanus Megerlein) informují městskou radu Vratislavi (libin hern und gute frunde) o tom, že římský král Zikmund (hern kunge) neúspěšně vyjednával s husity (den keczern), kteří by byli rádi, aby přijel do Čech (ken Bemen) a jednal o reformaci na obecném koncilu. Panuje přitom obava, že se obecný koncil konat nebude. Proto byl král odhodlán s radou a pomocí všech svých poddaných (und allin andirn seyn underthon) z Uherska (mit allen Ungerischen hern), z Říše (mit den rechstetin), z Bavorska (mit den Beyirischin fursten), z Burgundska (mit des von Burgundien rot) a Slezska (mit den Sleseren) podniknout mohutné tažení s 12000 muži (12000 manen) do Slezska (di Slesien), Lužice (ken Lusaczezin) a Čech (ken Bemen). K čemuž se přislíbila připojit také městská rada Svídnice (im dy Swydeniczer). Král se tázal vratislavských vyslanců na to, jakou pomoc mu mohou poskytnout (von Bresslaw moch gesein, stat und lant und alle geistlichkeit methe). Na což odpověděli, že sice počtem neoplývají, ale hodlají králi pomoci celou svou mocí. Poté se král připojil k zástupcům knížat (fursten), rytířských spolků (ritterschaft), Svídnice (Sweydeniczern) a Šestimětí (den 6 stetin) a mimo jiné poděkoval Vratislavi za věrné služby. Dalšího dne král promluvil ke všemu lidu a městům, kdy poděkoval za poskytnutí městských posádek. Následující den si král povolal všechna knížata a zástupce slezských měst, kterým oznámil, že je nezbytné se připravit na denní válku, proto má být pod nejvyšším velitelem (obirste hauptman) vojsko uspořádáno tak, aby na 1 vůz bylo 10 mužů a velitel (10 man habin eyn wayn und ein hauptman), 100 mužů a velitel (100 man 1 haupman), 1000 mužů a velitel (tusint man ein hawptman), a to hlavně v zemích, které sousedí, jako země těšínského vévody Boleslava II. (den von Tessin), ratibořského vévody Mikuláše IV. (herzog Nicolas von Rotebor), opavského vévody Přemka (herzog Prempko), Půty III. z Častolovic (hern Pottaw), Svídnicko a Šestiměstí. Ve městě se nachází všechna zmíněná knížata, k nimž se připojí Vratislavští, saský vévoda Fridrich II. Mírný (der herzog von Sachzin) a braniborský markrabí Fridrich I. Hohenzollernský (der junge von Brandeburg). K nim se poté připojí vojsko z Říše, Burgundska, Bavorska a Rakouska (der von Ostireich). Všichni, kteří byli vysláni na hranice, mají setrvat na místě. Král hodlá přijet do Vratislavi. Ale předtím za králem do Bratislavy (ken Presburg) přijedou Turci (mit den Turkin), s nimiž chce král co nejdříve uzavřít mír, ale pod trestem smrti a ztráty statků zakázal jakékoliv smiřování s husity.
- A: APW; Dokumenty miasta Wrocławia; nr 1804.
- B: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato 18. 4. 1429.
- Grünhagen 1872, s. 175‒176.
- Bezold 1875, s. 131.
- Anděl 1961, s. 69‒70.
- Bartoš 1966, s. 46‒51.
- Šmahel 1993-III, s. 212.
- Kavka 1998, s. 158‒160.
- Jánský 2001-II, s. 38‒40.
- Šmahel 2002-II, s. 1457.
- Čapský 2005, s. 287.