Mikuláš Petrův ze Žatce (Nicolaus Petri de Zacz), klerik pražské diecéze (clericus Pragensis diocesis), žádá papežský stolec, aby mu udělil provizi k farnímu kostelu sv. Jiljí ve Vratislavi, a dodává, že toto beneficium je označováno jako proboštství (ecclesia s. Egidii Wratislaviensi prepositura nuncupata). Důchody zmíněného kostela nepřevyšují ročně 24 hřiven stříbra. K uvolnění kostela došlo buď smrtí Mikuláše z Wołowa (quondam Nicolai de Volovia), nebo smrtí jakékoliv jiné osoby. K udělení provize má dojít, i kdyby by byl řečený Mikuláš z Wołowa apoštolským kaplanem, nunciem, notářem, komorním klerikem či by byl kýmkoliv z kardinálů familiářů nebo dvorním úředníkem papeže. Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že poté, co se uvolnil oltář Maří Magdalény v katedrále sv. Víta (de altari b. Marie Magd., sito in ecclesia Pragensi), bylo nařízeno papežem Janem XXIII. (per Johannem, tunc papam XXIII.), aby mu byl udělen; a později stejně tak poté, co se uvolnil kostel sv. Maří Magdalény na Malé Straně v Praze (ecclesia b. Marie Magd. in Civitate Pragensi Minori sita). Důchody obou beneficií, která však nepobírá, nepřevyšují společně 18 hřiven stříbra.
Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur O.).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 177 (lib. IV de vacantibus per fiat a. septimo)