Král IDZikmund (Zigmund, z božie milosti římský král, po vše časy rozmnožitel říše a uherský, český et cetera král) sděluje IDOldřichovi II. z IDRožmberka (Ulrico de Rozemberg), že dostal jeho dopis a ujišťuje ho, že je rozhodnut vyslat mu pomoc (že jsme na to vždy myslili, abychom pomohli. A již jsme na tom byli zóstali, že jsme na pomoc chtěli poslati). IDZikmund však nyní utrpěl nešťastnou porážku na IDVyšehradě a ztratil mnoho dobrých a význačných lidí (Pak nás pohřiechu žalostná velmi pótka zašla, že nám mnoho dobrých a čelných lidí před Vyšehradem poraženo). Z toho a dalších důvodů není v současné době schopen poskytnout IDOldřichovi pomoc (a to nám překáží, že tú měrú nemóžem žádné pomoci poslati, neb nás k tomu i jiné protivné běhy potkávají, pro něž musíme mysliti o jiné lidé), a žádá ho, aby mu to neměl za zlé, a aby proti nepřátelům nadále bojoval jak bude moci (Protož od tebe žádáme, aby nám to za zlé neměl nynie a proto aby sě nad námi nerozpakoval, než nepřátelóm což móžeš aby překážel, buďte číž buďte). IDZikmund chce podporovat IDOldřicha pomocí rad a pomoci, ale ten by mu měl dát čas, aby mohl opět nabrat sílu.
- Na plice vpravo: Per dominum IDMixonem de IDGemisscze magistrum monete IDMichael canonicusPragensis.
- Vnější adresa: Nobili IDUlrico de IDRozemberg, fideli nostro sincere dilecto.
- A: SOA Třeboň; Velkostatek Orlík nad Vltavou; inv. č. 1200; sign. IV K 38/1, díl 3; kart. 93
- B: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- UB I, s. 49, č. 46
- RI XI, č. 4319
- RI XI NB/3 č. 35
- Palacký 1850, s. 367‒368.
- Palacký 1851, s. 165‒166.
- Bartoš 1965, s. 107.
- Kavka 1998, s. 85.
- Kubíková 2004, s. 48‒49.
- Elbel 2019b, s. 276.
Zigmund, z božie milosti římský král, po vše časy rozmnožitel říše a uherský, český et cetera král. Urozený věrný milý! Tvému jsme listu dobře srozuměli. A dáváme věděti, že jsme na to vždy myslili, abychom pomohli. A již jsme na tom byli zóstali, že jsme na pomoc chtěli poslati. Pak nás pohřiechu žalostná velmi pótka zašla, že nám mnoho dobrých a čelných lidí před Vyšehradem poraženo; a to nám překáží, že tú měrú nemóžem žádné pomoci poslati, neb nás k tomu i jiné protivné běhy potkávají, pro něž musíme mysliti o jiné lidé. Protož od tebe žádáme, aby nám to za zlé neměl nynie a proto aby sě nad námi nerozpakoval, než nepřátelóm což móžeš aby překážel, buďte číž buďte. A k tomu chcem raditi a pomoci, čímž najlépe a najspíše budem moci, jedno nám málo pohovej, abychom sě zasě mohli sebrati. Na tom nám zvláštní libost a službu ukážeš. Dán u Hory, ten pondělí po Všech svatých, léta královstvie našich uherského et cetera v XXXIIII, římského v XI. a českého v prvním létě.