Šlechtici a manové Opavského vévodství, Hanuš z Vladěnína, Mikuláš Hejda z Nové Cerekve, Jan Kosíř ze Životic, Vlostek z Bohdanov, Jáchym ze Zubřic, Dětoch ze Šumvaldu, Jindřich Kosíř z Litultovic, Hartl Tunkl z Chlebičova, Jan Šutar z Benešova, Jan Kravařský z Vřesiny, Zbyněk Hřivnáč z Heraltic a ze Štítiny a Jan Stoš z Branice, vyznávají, že byli zvoleni opavskými knížaty Václavem II., Mikulášem V., Vilémem I. a Arnoštem I., aby mezi ně rozdělili Opavské vévodství. Listina popisuje díl druhorozeného Mikuláše IV., jako jehož centrum byl zvolen hrad Edelštejn. K němu má dále patřit město Zlaté Hory, s poplužním dvorem, mlýnem a vším příslušenstvím, město Hlubčice se vším příslušenstvím včetně knížecího dvora a podacích práv ke všem kostelům, která od starodávna příslušejí opavským knížatům. Dále jsou vypočítáni manové, kteří budou i se svými zbožími k tomuto dílu příslušet. Knížata nemají nadále razit mince, nebude-li jim k tomu dáno povolení zemskými stavy, k Mikulášovu dílu má ale patřit 25 těžkých hřiven „mincgeldu“ placeného hlubčickými měšťany. Všichni bratři mají mít stejné nároky na panství Fulnek a Odry, a stejně tak urburu ve Zlatých Horách, i výnosy z jiných dolů, zejména zlatých. Až dospěje jejich nejmladší bratr Přemysl II., mají mu všichni čtyři starší bratři dát ze svého dílu tolik, aby dostal ve výsledku stejný podíl na otcovském dědictví jako oni. Maceše Heleně Bosenské mají rovným dílem odvádět úroky z toho, co má zapsáno na městě Opavě. Následuje obsáhlý výčet pravidel, jimiž se mají opavská knížata při své vládě řídit. Rozdělení Opavska nemá mít vliv na řád země, má být zachován jeden zemský úřad (tj. zemský soud), k němuž se mají sjíždět šlechtici ze všech dílů. Totéž platí o úřadu a právu manském. Knížata nemají vdovy a sirotky vdávat či k vdavkám nutit bez vůle jejich přátel. Žádný z knížat nemá své many a poddané chránit proti pořadu práva. Stejně tak nemá přijímat cizí poddané a usazovat je na svém díle, pokud nebudou řádně propuštěni dosavadní vrchností. Na poddané jiných knížat nemá žádný z bratrů sahat mocí, ale má se své spravedlnosti dovolávat právní cestou. Své poddané mají knížata zachovat při všech jejich právech a svobodách. Krám a apatyka mají být provozovány ke společnému prospěchu všech knížat. Listy knížete Přemka Opavského mají být k dispozici všem bratrům. Když bude některý kterýkoliv z těchto listů potřebovat, má mu být zapůjčen a po vyřízení příslušné záležitosti má být zase navrácen dosavadnímu držiteli. Pokud by v budoucnu došlo mezi knížaty k rozepřím, mají být vzneseny na smírčí komisi šlechticů, jmenovanou paritně oběma spornými stranami, a kdyby takto nebylo možné spor urovnat, mají být z obou stran povoláni přátelé. Výroku se knížata mají bez odporu podřídit
- A: N/A
- B: NK Praha; sign. XVI C 7; fol. 602r‒605v (nová foliace 605r ‒ 608v), č. 506
Obsah a text nedochované listiny jsou obecně známy a jsou běžnou součástí výkladu dějin Opavska v 15. století. V Kaprasově edici je část textu vynechána a nahrazena třemi tečkami (město Cukmantl … se všemi lesky a horami lesův a jejich užitky). Zřejmě z toho důvodu, že příslušná pasáž textu je v opise zjevně zkomolená (ovšem čitelná): miesto Czuckmantel a wesky swrchupsane niznie Olsnicze s gegich Czucziny a plopathy, se wssemi lesky.
V koroboraci jsou ohlášeny pečeti členů dílčí komise, ale listina není v originále dochována, takže nevíme, zda pečeti byly skutečně k písemnosti přivěšeny.