Papež Martin V. (Martinus episcopus seruus seruorum dei) informuje polského krále Vladislava Jagella (Wladislao Polonie regi) o tom, že se k němu dostala žádost Zikmunda Korybutoviče (Sigismundi) v záležitosti českých heretiků (Bohemos hereticos) i s informací o králově prostřednictví (te mediatore). Odpovídá mu, že sice záležitost zjevné hereze není hodna slyšení, aby však husité (heretici) neřekli, že jim církev (ecclesie) nechce dopřát návratu, slyšení jim neodepře. Ovšem tím způsobem, že Vladislav má skrze litevského velkonížete Vitolda (Alexandri ducis Lythwanie) zajistit, aby se do Říma dostavili husitští poslové s dostatečným mandátem (cum sufficienti mandato) a plnou mocí podrobit se jménem všech Čechů papežově rozhodnutí, které by po poradě s preláty a teology (cum consilio plurimorum prelatorum et doctorum ac excelencium magistrorum in sacra pagina) zaujal.

N/A

N/A

• Uprostřed nad textem: Litera Domino Apostolici Dominum Regi Polonice scripta super non denegatione audiencie Bohemis faciende.

• A: N/A
• B: prostý opis z 19. století.

• A: N/A
• B: ANM Praha, Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář, sub dato.

• A: N/A
• B: N/A

• Caro 1871, s. 503‒504, č. 104.
• UB I, s. 474, č. 419 .

• Goll 1895, s. 239.
• Grygiel 1988, s. 99‒100.
• Bartoš 1966, s. 16.
• Šmahel 1993-III, s. 184.
• Kavka 1998, s. 148.
• Šmahel 2002-II, s. 1397.
• Nikodem 2004, s. 334‒335.
• Coufal 2012, s. 201‒202.