Anežka Hamermeistrová (Agnes homermesterin) činí za dobrého rozumu své poslední pořízení. Nejprve odkazuje Heroltice (hilbeczdorff), Hosov (hossaw) a svůj díl na Beranovci (parane) se všemi platy a činžemi svému bratru Oldřichu Bavorovi (Ulrich payer); zmíněné majetky má mít ve své správě a má jimi pomáhat sourozencům, kterým je toho povinen, ostatním ale nemusí nic dávat. Pokud by bratr Oldřich zemřel, mají tyto majetky připadnout dalšímu bratrovi a jeho dětem, přičemž majetky má spravovat nejstarší z nich. Majetky má také spravovat v budoucnu nejstarší syn a ne dcera. Také prosí bratra, aby poddané spravoval k jejich prospěchu a byl milostivým pánem.
Dále odkazuje plat 10 kop v hodnotě 100 kop grošů, který má zapsaný na Německém Brodě (dewtschinbrode), a plat 10 kop v hodnotě 100 kop na Čáslavi (Czasslabs) svým bratrům a jejich dětem. Ve správě je má mít její bratr Oldřich, který má pomáhat Hanuši Bavorovi (hannus payer) a jeho dětem, pokud budou poslušné, dle jejich majetku; dětem, které nebudou poslušné, nemá dát nic. Na všem má mít dobrý podíl také Ondřej (Andres) jakožto syn jejího bratra Vacka. V případě, že by byly zmíněné platy vyplaceny, tak má Oldřich, nebo kdo bude majetky spravovat, zakoupit pro budoucí dědice jiný věčný plat.
Dále ustanovuje, aby Oldřich dával ze všech výše jmenovaných majetků Lucii (luczein), dceři Pertla Bavora (Pertl payers), každý rok jednu hřivnu po dobu jejího života, pak se má přestat platit. Také má testátorka plat jedné hřivny na domě svého bratra Vacka (waczken). Vacek a jeho syn Ondřej mají být od placení tohto platu osvobození. Zemřou-li, tak se má vzít a použít na pomoc chudým příbuzným. Také odkazuje plat jedné hřivny, který má na dvoře Křišťana Pognera (Cristan pogners), kaplanovi kaplanství, které založil její zemřelý muž. Tuto hřivnu má mít ve své moci její bratr Oldřich a po jeho smrti městská rada, která ji má dávat některému kaplanovi, aby se modlil za duše zemřelých.
Také ustanovuje, že má být každý rok dávána jedna kopa jihlavskému klášteru minoritů (czu unser Lieben frawen) pro potřeby kuchyně a jedna kopa platu dominikánskému klášteru sv. Kříže (zum heiligen Crewcz), aby tam byla čtyřikrát do roka o suchých dnech konána vigilie a čtena mše za duše zemřelých. Tyto dvě kopy jim má dávat každoročně její bratr Oldřich a po jeho smrti má být odvádění uvedených kop podřízeno městské radě. Také odkazuje na procesí, které se koná v postu, plat půl hřivny, kterou má její bratr k tomuto účelu dávat společně s dalšími platy, které odvádí za tímto účelem městské radě. Také odkazuje chudým nemocným ve špitálu sv. Jiří (czv sant Jurgen) roční plat jedné hřivny, který má na domě vedle Kupferschmieda (Cupersmid). Také odkazuje na opravu cesty od špitálu sv. Jiří k Dlouhému mostu (langen prukken) tři kopy grošů. Dále odkazuje na špatnu cestu u Czigen Hutten (Czigen hutten) pět kop grošů, aby se tato cesta vylepšila. Také odkazuje na stavbu věže u farního kostela sv. Jakuba (czu der pfarre) pět kop grošů. Vedle toho odkazuje špitálu pod Vilgebem (selhaws under dem vilgeb) každoroční plat jedné hřivny pro chudé. Dále odkazuje 20 kop grošů na most u Beranova (paranaw), kde se to jmenuje u Stezky (pey den stegen). Rovněž uvádí, že jí je vinný písař Pavel (Paul weinschreiber), zeť Václava Goldschmieda (wenczlaben goltsmids), dlužný 5 kop grošů, z nichž mu jednu ponechává a zbývající 4 má zaplatit jejímu bratru Oldřichovi. Také odkazuje své sestře Vincencii (Vincencin) nejlepší kožich (kursen). Dále odkazuje bratru Oldřichovi všechny pohledávky, které jí mají být zaplaceny a které jsou zaznamenány v městské knize, a 65 kop, které jí dluží městská rada.
Také co je v truhle pod lněným plátnem a v jeho skladu 90 kop grošů a nějaké zástavy, má spravovat bratr Oldřich a má tím pomoci Hanuši Bavorovi (Hannus payer) od platu dvou hřiven, který musí platit. Také odkazuje dceři svého bratra Duře (Dura) 100 kop grošů. Vedle toho ustanovuje, že až zemřou všichni její bratři, má spravovat všechny její majetky syn Vacka. Svědci mají dát zapsat tento list do městské knihy. Za ubrmany ustanovuje Janka Schonmelzera (Janko Schonmelczer) a Hanuše Vilgeba (hannus vilgeb).
- A: N/A
- B: SOkA Jihlava; AM Jihlava do roku 1848; inv. č. 3; fol. 57v‒58r
- A: N/A
- B: Manuscriptorium
Přepis regestovaného dokumentu
Ich Agnes homermesterin Bekenne und tu kunt allen kegenwortigen und czukunftigen, daz ich an meiner leczter beschidung doch mit wol bedachten mut und guter vornuft nach meinen willen alles meines gutes ein sullich geschefft, alz hernach geschriben stet gemacht und getan hab:
Zum ersten so schaffe ich hilbeczdorff, hossaw und mein teil an dem parane mit allen renten nutzen herscheften und Czinsen meinem pruder Ulrich payer, Alzo, daz er dy obgenanten guter hab in seyner phlegnusse und daz er do mit helffen schol den anderen geswistrein dem es czu dank ist; Welichem daz aber nicht czu dank wer, dem selben sol mein pruder ulrich nicht geben. Wer aber, daz mein pruder ulrich, do got für sey, ee abginge wen dy andern bruder, so schullen dy obgenanten guter gefallen auf dy andern pruder und uff irre kyndr und der eldist sol da czu gewalt haben und noch den brudern sullen hersschen ire sune, di sie wurden haben und nicht dy tochter. Auch so pite ich meinen pruder sunderlich durch gottes willen, daz er den armen lewten gewaldes vor sey und daz er ir gnediger und gunstiger herre sey und sunderlich in nicht lasse czureden, den alz er wol weis.
Auch so schaffe ich hundert schok aber X schok czins die ich hab wf dem dewtschinbrode und hundert schok aber X schok czins, die ich hav wf dem Czasslabs meinen brudern und iren kindern, alzo daz mein bruder ulrich die czu gewalt hab und do mt helfe sunderlich dem hannus payer, seine kinder, die gefolgig sein, ausseczen noch vormugen und weliches kinde nicht volgen wel, dem schol man nichcz geben. Auch so schol dez waczku sun Andres guten tail in allem gute haben, als diser pruder kynder eins und ab daz wer und dorczu qweme, daz man den obgenanten Czins abledige, so schol mein pruder ulrich aber wer des mechtig wer, Umb dazselb gut kawfen einen andern czins den Erben, alz ich des meinem bruder vlrich wol getraw und gelawb, alzo daz der Czins ewig sey.
Auch so schaf ich, daz meyn bruder ulrich von allen obgenanten gutern meiner muemen luczein, des Pertl payers tochter, alle Jare sol czinsen und geben aine marke czu irem leib und wenn sie abgeet, so schol auch dy benant mark czins abgeen. Auch so hab ich ein mark czins geltes wf des waczken, meines bruders, haws; derselben schol Waczko meinem und auch seinem sun ledig sein. Gingen sy aber ab, so schol man den czins nemen und damit helfen armen frunden. Auch so schaff ich ein mark czins, dy ich hab uff des Cristan pogners hoff, dem Caplan, den mein man, seliger gedechtnusse gestift hat und die selb mark schol mein pruder ulrich reichen, die weil er lebt und dornach befelhe ich se einem yczlichen czukunftigen rat, daz sie der obgenanten mark geweldig sein, czu nemen und furbas einem Caplan zu reichen, daz er bite um die zelen.
Auch so schaffe ich alle Jar czu unser Lieben frawen in die kuchen ein schok Czins und zum heiligen Crewcz 1 schok czins, also daz sie vier stund im Jare czu yczlicher quottemper vigilig und messe lezen und biten fur dy zelen; dy czwey schol schol mein bruder ulrich alle Jar geben und er sol sie nemen, do alz er weis die weil er lebt; dornach schol er ez befelhen dem Rat, alz ich ym traw und gelawb. Auch so schaffe ich czu der processio die man tut in der vasten, ein hlabe mark Czins, daz mein bruder dy schik czuhant dem rat czu dem andern czinse, den sie dorczu haben und daz es bestetigz werd, alz ich In getraw und gelawb. Auch so schaff ich den Armen Sychen czv sant Jurgen alle Jar eine halbe mark Czins, dy ich hab auf dem haws neben dem Cupersmid. Auch so schaffe ich czu plegen weg pey sant Jurgen bis czu der langen prukken III schok groschen, daz man czuhant in der vasten daz sol pessern.
Auch schaf ich zu dem bozen weg bei der Czigen hutten V schok groschen, daz do mit den selben weg pesser. Auch so schaf ich zu dem gepewd des Turn czu der pfarre V schok groschen. Auch so schaf in das selhaws under dem vilgeb alle jar ein mark Czins den armen lewten zu nucz. Item ich schaf XX schok groschen zu prucken ken paranaw wercz, daz da heiß pey den stegen. Item Paul weinschreiber, des wenczlaben goltsmids Aydem bleibt mir schuldig V schok groschen; derselben geltschuld derlasse ich im 1 schok groschen und die vier schok shol er peczalen ulrich peyer, meinem bruder. Item ich schaff der Vincencin meiner Swester ein beste kursen. Auch so mach ich meinen obgenanten bruder Ulrich aller meiner schult, dy man mir schuldig ist und die mir bewart ist warden in dem Statpuch, und LXV schok, die mir der rat schuldig ist mechtig einczunemen und awsczugeben alz ich im getraw und gelawb.
Auch so ist in einer truhen under den leilochen und in seiner lad neunczig schok groschen und ettliche phant, die mein bruder ulrich zu gewalt haben und domit dem Hannus payer helfen von dem czwein marken czins, die auf im sein. Auch so Schaffe ich meines bruders tochterl, genant Dura, hundert schock groschen und auch schaffe ich, ab got fur sey, daz meine bruder alle abgingen, so sol des waczko sun alles meines gescheftes gancz geweltig sein. Des czu einer geczewknus hab ich fleißig gepeten den Jene Cufficzert, di czeit Scheppen und den francz holcz, ein gemein man, daz sie des obgeschrigen gescheffte czewge seyn und daz se das geben geschriben und bestetigen daz in das Statbuch, das es furgank hett, ab ich abgieng; und zu uberman mach ich den Janko Schonmelczer und den hannus vilgeb, alz ich In des Getraw und gelawb. Der brive ist geschriben noch cristi gepurd MCCCC Jahr dornach in dem Newnczehenden Jar an dem heiligen Christs abends.