Jan z Kralovic (Johannes Cralowicz) a Johánek z Dubé (Johannes de Duba), generální vikáři pražského arcibiskupství, ustanovují Jakuba (Jacobum), kněze z Všerub (presb. de Wsserub), poté co došlo k vyhlášení kridy, k farnímu kostelu ve Středoklukách (Strziedokluk) uprázdněnému smrtí Mikuláše (Nicolai). Prezentován byl Václavem Stupou (providi vir Wenceslai Stupa), měšťanem Starého Města pražského, poručníkem sirotků po Petru z Meziříčí (Petri Mezyrzieczsky), měšťanu Starého Města pražského, Mikulášem řečeným Chudý z Lobkovic (Nicolai dicti Chudy de Lobkowicz), Albertem Camerem (Alberti Camerer), Petrem mladším z Prahy (Petri junioris de Praga), Jakubem z Týnic? (Jcobi de Styenycz), Kašparem Payerlíkem (Casparis Payerlyk) a Markem Čotrem (Marci Czotr), jakožto poručníky sirotků po zmíněném Petru z Meziříčí.