Jan z Kralovic (Johannes Cralowicz) a Johánek z Dubé (Johannes de Duba), generální vikáři pražského arcibiskupství, ustanovují Jakuba, kněze z Všerub (Jacobum, presb. de Wsserub), poté co došlo k vyhlášení kridy, k farnímu kostelu ve Středoklukách (Strziedokluk) uprázdněnému smrtí Mikuláše (Nicolai). Prezentován byl Václavem Stupou (providi vir Wenceslai Stupa), měšťanem Starého Města pražského, poručníkem sirotků po Petru Meziříčském (Petri Mezyrzieczsky), měšťanu Starého Města pražského, Mikulášem řečeným Chudý z Lobkovic (Nicolai dicti Chudy de Lobkowicz), Albertem Camerem (Alberti Camerer), Petrem mladším z Prahy (Petri junioris de Praga), Jakubem z Týnic? (Jcobi de Styenycz), Kašparem Payerlykem (Casparis Payerlyk) a Markem Čotrem (Marci Czotr), jakožto poručníky sirotků po zmíněném Petru Meziříčském.