Král Zikmund nařídil Oldřichovi z Rožmberka, aby jménem krále vyplatil a získal královský hrad Zvíkov (hrad náš Zwyekow) od Kunáta Kaplíře ze Sulevic (od Kunata) podle svých možností (vyplatil naším jménem a dobyl toho hradu ... jakž ty kolivěk muožeš). Zikmund byl varován důvěryhodnými lidmi (od dobrých lidí), že se Kunát chce s hradem a jeho příslušenstvím připojit ke kacířům a postavit se na odpor královské straně (žeť jest svú věc zjednal s kacieři, ať by s tiem hradem i s tiem, což jmá, k nim přistúpil a proti nám i naši straně s nimi zuostal), pokud by jeho požadavky, které Oldřich sdělil králi, nebyly splněny (jestliže jemu ta cesta nepójde a po jeho vuoli sě v tom nestane, tak jakožs ty nás té cesty ústně spravoval). Zikmund se domnívá, že by Oldřich měl Kunátovi postoupit nějaký svůj vlastní hrad za Zvíkov (jemu ten zámek svój zaň dáš). Pokud by to nestačilo, měl by Oldřich sehnat určitou sumu a doplatit Kunátovi zbytek v hotových penězích. Zikmund si je plně vědom vážnosti situace, a proto není třeba podrobně rozvádět, že by se jeho pozice v zemi mohla výrazně zhoršit (žeť by skrze to přieliš mnoho zlého nám v této zemi mohlo vyjíti), pokud by hrad již nebyl pod královskou mocí a na Zikmundově straně (když by ten zámek nebyl pod naší mocí a naší stranú).
Proto Zikmund naléhá na Oldřicha, aby tuto záležitost co nejdříve vyřešil, tj. aby hrad nebyl ztracen (ať by sě to nezmátlo). Oldřich se nemá obávat námahy ani nákladů, protože Zikmund mu slibuje vynahradit veškeré škody s tím spojené (žeť tě ve všech v těch věcech, což naložíš, žeť tě chcem vyvaditi a beze vší tvé škody držeti). Zikmund dále uvádí, že už je na cestě, o čemž Oldřich už ví. Varuje Oldřicha před ztrátou hradu, pokud se celý plán nerealizuje co nejdříve. Zikmund ho nabádá k urychlenému vyřízení této věci i z toho důvodu, aby se s ním Oldřich mohl setkat po cestě na smluveném místě (aby sě shledal s námi na tom miestě na cestě, jakož ty dobře vieš). Tam Zikmund bude Oldřicha informovat o dalších věcech a uhradí jeho výdaje a náklady k pokrytí všech jeho škod (což za to dáš anebo naložíš, chcem tě opatřiti v tom, aby toho bez své vší škody byl).
- Vpravo dole: Ad mandatum domini regis Caspar Slick, cancellarius
- Na rubu vnější adresa: Nobili Vlrico de Rozmberg fideli nostro dilecto
- A: domnělý originál; papír; uzavřený list (litterae clausae)
- B: prostý opis z 19. století
- A: SOA Třeboň; Historica Třeboň; inv. č. 362, sign. 294a
- B: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- A: https://digi.ceskearchivy.cz/111358
- B: N/A
- UB II, s. 60, č. 603 (bez podezření)
- RI XI, č. 7400 (podezření z falšování)
- RI XI NB/3, s. 337‒341, č. 241 (falzum)
- Tyl 1888, s. 53 (bez podezření)
- Schmidt 1908, s. 331, pozn. 1 (podezření z falšování)
- Šimková 1976, s. 41‒44, zde s. 43
- Maráz 1998, s. 55
- Šimůnek 2005, s. 60
- Bar 2014, s. 75