Kanovník olomouckého kostela Mikuláš Ubaldini původem z rytířského rodu (Nicolaum Ubaldini, canonicum ecclesie Olomucensis, de militari genere procreatum) žádá papežský stolec, aby mu apoštolský auditor a biskup ventimiglijský Tomáš (Thome, episcopo Vigintimiliensi) udělil kanonikát a prebendu olomouckého kostela v Kobeřicích, pakliže by se v níže uvedeném sporu ukázalo, že ani jedna ze sporných stran (si neutri) nemá na zmíněný kanonikát a prebendu v olomouckém kostele nárok. Zmíněný spor vznikl a vyvíjel se následujícím způsobem: před časem podal Vavřinec Sachsse auditor apoštolského paláce (Laurencium Sachsse...actorem) k papežskému soudnímu dvoru žalobu na zmíněného Mikuláše Ubaldiniho o kanonikát a prebendu olomouckého kostela. Spor byl svěřen papežskému auditorovi Guillermovi de Maligeneri (Guillermo de Maligeneri), který vynesl definitivní rozsudek ve prospěch řečeného Vavřince Sachsse.1 Mikuláš Ubaldini se odvolal a jiný papežský auditor, kterému byl spor svěřen, sice přistoupil k některým procesním krokům, ovšem k rozhodnutí již nedošlo, neboť často uváděný Vavřinec Sachsse zemřel mimo kurii.2 Následně jistý klerik míšeňské diecéze Jakub Barrach (Jacobus Barrach, clericus Misnensis diocesis) tvrdil, že byl uveden (surrogatus esse) ke všem právům, která měl Vavřinec v době svého úmrtí, což nakonec prokázal před auditorem a byl uveden k výše zmíněným právům.3 V následujícím sporu byl vynesen stejný rozsudek v neprospěch Mikuláše Ubaldiniho, z něhož se opět odvolal. Odvolací řízení (causa appelacionis) bylo svěřeno výše uvedenému papežskému auditorovi Tomášovi, který sice přistoupil k některým procesním krokům, ale spor doposud zůstává bez rozsudku.4 Roční důchod zmíněného kanonikátu a prebendy nepřevyšuje tři hřivny a v týdenním přídělu (in cotidianis distributionis) 12 hřiven stříbra. Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že řečený Mikuláše drží ve větším pražském kostele (in maiori Pragensi) a v kostele sv. Petra na Vyšehradě (s. Petri Wissegradensi prope Pragam) kanonikáty s prebendami, jakož také v olomoucké diecézi má arcijáhenství přerovské (archidiaconatum Preroviensem), které je kurátní dignitou; všechna zmíněná beneficia společně nevynášejí více ročního důchodu než 72 hřiven stříbra.
Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur O.).
1: MVB VII/1, s. 25‒26, č. 51 ; MVB VII/1, s. 39‒40, č. 83 .2: MVB VII/1, s. 57‒58, č. 120 .3: MVB VII/1, s. 32‒33, č. 66‒67 .4: Viz regest; 1423_06_21a.
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 138 (lib. IV de vacantibus per fiat a. tercio)